1 Paolo, prigioniero di Cristo Gesù, e il fratello Timoteo a Filemone, nostro caro compagno d’opera, 2 e alla sorella Apfia, ad Archippo, nostro compagno d’armi, e alla chiesa che è in casa tua, 3 grazia a voi e pace da Dio nostro Padre e dal Signore Gesù Cristo.

4 Io rendo sempre grazie al mio Dio, facendo menzione di te nelle mie preghiere, 5 perché sento parlare dell’amore e della fede che hai nel Signore Gesù e verso tutti i santi, 6 affinché la comunione della tua fede diventi efficace attraverso la conoscenza di tutto il bene che è in noi per Cristo. 7 Poiché ho provato una grande gioia e consolazione per il tuo amore, perché il cuore dei santi è stato ricreato per mezzo tuo, o fratello.

8 Perciò, benché io abbia molta libertà in Cristo di comandarti quello che conviene fare, 9 preferisco fare appello al tuo amore, semplicemente come Paolo, vecchio e adesso anche prigioniero di Cristo Gesù; 10 ti prego per mio figlio che ho generato mentre ero in catene, per Onesimo, 11 che un tempo ti fu inutile, ma che ora è utile a te e a me. 12 Io te l’ho rimandato, lui, il mio stesso cuore. 13 Avrei voluto tenerlo presso di me, affinché al posto tuo mi servisse nelle catene che porto a motivo dell’evangelo, 14 ma senza il tuo parere non ho voluto fare nulla, affinché il tuo beneficio non fosse come forzato, ma volontario. 15 Per questo, forse, egli è stato per breve tempo separato da te, perché tu lo recuperassi per sempre, 16 non più come uno schiavo, ma come da più di uno schiavo, come un fratello caro specialmente a me, ma ora quanto più a te, nella carne e nel Signore!

17 Se dunque mi ritieni in comunione con te, ricevilo come faresti con me; 18 se ti ha fatto qualche torto o ti deve qualcosa, addebitalo a me. 19 Io, Paolo, lo scrivo di mio pugno: io lo pagherò, per non dirti che tu mi sei debitore perfino di te stesso. 20 Sì, fratello, io vorrei da te un qualche utile nel Signore; ricrea il mio cuore in Cristo. 21 Ti scrivo confidando nella tua ubbidienza, sapendo che tu farai anche al di là di quel che dico.

22 Preparami al tempo stesso un alloggio, perché spero che, per le vostre preghiere, io vi sarò donato.

23 Epafra, mio compagno di prigione in Cristo Gesù, ti saluta. 24 Così fanno Marco, Aristarco, Dema, Luca, miei compagni d’opera.

25 La grazia del Signore Gesù Cristo sia con lo spirito vostro.

1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu, 2 A Apfie sestře milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i vší církvi, kteráž jest v domě tvém: 3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. 4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách, 5 Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým, 6 Aby společnost víry tvé mocná byla a tudy poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše. 7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že srdce svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře. 8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo, 9 Však pro lásku raději tebe prosím, jsa již takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista. 10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima, 11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal. 12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi. 13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium; 14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle. 15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl, 16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu. 17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne. 18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti. 19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen. 20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu. 21 Jist jsa tvým poslušenstvím, tak jsem tobě napsal, věda, že i více, nežli pravím, učiníš. 22 A mezi tím připraviž mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen. 23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,) 24 Marek, Aristarchus, Démas a Lukáš, pomocníci moji. 25 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s duchem vaším. Amen. List tento k Filemonovi psán byl z Říma po Onezimovi služebníku.