1 Dio, dopo aver molte volte e in molte maniere parlato anticamente ai padri per mezzo dei profeti, 2 in questi ultimi giorni ha parlato a noi per mezzo del Figlio, che egli ha costituito erede di tutte le cose, mediante il quale ha pure creato i mondi, 3 il quale, essendo lo splendore della sua gloria e l’impronta della sua essenza e sostenendo tutte le cose con la parola della sua potenza, dopo aver compiuto la purificazione dei peccati, si è seduto alla destra della Maestà nei luoghi altissimi 4 ed è diventato così di tanto superiore agli angeli, di quanto il nome che ha ereditato è più eccellente del loro.

5 Infatti, a quale degli angeli disse egli mai:

"Tu sei mio Figlio, oggi ti ho generato?".

E di nuovo:

"Io gli sarò Padre ed egli mi sarà Figlio?".

6 E quando di nuovo introduce il primogenito nel mondo, dice:

"Tutti gli angeli di Dio l’adorino!".

7 E mentre degli angeli dice:

"Dei suoi angeli egli fa dei venti, e dei suoi ministri fiamme di fuoco",

8 del Figlio invece dice:

"Il tuo trono, o Dio, è nei secoli dei secoli, e lo scettro di rettitudine è lo scettro del tuo regno.9 Tu hai amato la giustizia e hai odiato l’iniquità; perciò Dio, il tuo Dio, ha unto te d’olio di letizia, a preferenza dei tuoi compagni".

10 E ancora:

"Tu, Signore, nel principio, fondasti la terra, e i cieli sono opera delle tue mani. 11 Essi periranno, ma tu rimani; invecchieranno tutti come un vestito,12 e li avvolgerai come un mantello, e saranno mutati; ma tu rimani lo stesso, e i tuoi anni non verranno meno".

13 E a quale degli angeli disse egli mai:

"Siedi alla mia destra finché abbia fatto dei tuoi nemici lo sgabello dei tuoi piedi"?

14 Essi non sono forse tutti spiriti al servizio di Dio, mandati a servire in favore di quelli che hanno da ereditare la salvezza?

1 Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, 2 Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. 3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech, 4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel. 5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem? 6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží. 7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně; 8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. 9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé. 10 A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa. 11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí, 12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. 13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých? 14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?