1 Infatti ogni sommo sacerdote, preso fra gli uomini, è costituito per il bene degli uomini, nelle cose concernenti Dio, affinché offra doni e sacrifici per i peccati; 2 così può avere compassione verso gli ignoranti e gli erranti, perché anch’egli è rivestito di debolezza 3 ed è a motivo di questa che egli è obbligato a offrire dei sacrifici per i peccati, tanto per sé stesso quanto per il popolo.

4 Nessuno si prende da sé quell’onore, ma lo prende quando sia chiamato da Dio, come nel caso di Aaronne. 5 Così anche Cristo non si prese da sé la gloria di essere fatto sommo sacerdote, ma l’ebbe da colui che gli disse:

"Tu sei mio Figlio; oggi ti ho generato"

6 come anche altrove egli dice:

"Tu sei sacerdote in eterno secondo l’ordine di Melchisedec".

7 Il quale, nei giorni della sua carne, avendo con alte grida e con lacrime offerto preghiere e suppliche a colui che lo poteva salvare dalla morte e avendo ottenuto di essere liberato dal timore, 8 benché fosse figlio, imparò l’ubbidienza dalle cose che soffrì 9 e, reso perfetto, divenne per tutti quelli che gli ubbidiscono autore di una salvezza eterna, 10 essendo da Dio proclamato sommo sacerdote secondo l’ordine di Melchisedec.

11 Su questo avremmo molto da dire, ma è difficile spiegarvelo perché siete diventati duri d’orecchi. 12 Infatti, dopo tanto tempo dovreste già essere maestri, invece avete di nuovo bisogno che vi siano insegnati i primi elementi degli oracoli di Dio; siete giunti al punto che avete bisogno di latte e non di cibo solido. 13 Ora, chiunque usa il latte non ha esperienza della parola della giustizia, perché è bambino; 14 ma il cibo solido è per gli adulti, per quelli che per via dell’uso hanno i sensi esercitati a discernere il bene e il male.

1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy, 2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí. 3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy. 4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron. 5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. 6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. 7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil. 8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství. 9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného, 10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova. 11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší. 12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího. 13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest). 14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.