1 Quando tutta la nazione ebbe finito di passare il Giordano, l’Eterno disse a Giosuè: 2 "Prendete tra il popolo dodici uomini, uno per tribù, 3 e date loro quest’ordine: ‘Prendete dodici pietre da qui, in mezzo al Giordano, dal luogo dove i sacerdoti si sono fermati, portatele con voi di là dal fiume, e collocatele nel luogo dove vi accamperete stanotte’". 4 Giosuè chiamò i dodici uomini che aveva designato tra i figli d’Israele, un uomo per tribù, e disse loro: 5 "Passate davanti all’arca dell’Eterno, del vostro Dio, in mezzo al Giordano, e ognuno di voi porti in spalla una pietra, secondo il numero delle tribù dei figli d’Israele, 6 affinché questo sia un segno in mezzo a voi. Quando, in avvenire, i vostri figli vi domanderanno: ‘Che significano per voi queste pietre?’. 7 Voi risponderete loro: ‘Le acque del Giordano furono tagliate davanti all’arca del patto dell’Eterno; quando essa passò il Giordano, le acque del Giordano furono tagliate, e queste pietre sono, per i figli d’Israele, un ricordo per sempre’". 8 I figli d’Israele fecero dunque come Giosuè aveva ordinato; presero dodici pietre in mezzo al Giordano, come l’Eterno aveva detto a Giosuè, secondo il numero delle tribù dei figli d’Israele, e le portarono con loro di là dal fiume nel luogo dove dovevano passare la notte, e le collocarono lì. 9 Giosuè eresse anche dodici pietre in mezzo al Giordano, nel luogo dove si erano fermati i piedi dei sacerdoti che portavano l’arca del patto, e sono rimaste là fino al giorno d’oggi. 10 I sacerdoti che portavano l’arca rimasero fermi in mezzo al Giordano finché tutto quello che l’Eterno aveva comandato a Giosuè di dire al popolo fosse eseguito, conformemente agli ordini che Mosè aveva dato a Giosuè. E il popolo si affrettò a passare. 11 Quando tutto il popolo ebbe finito di passare, passò anche l’arca dell’Eterno, con i sacerdoti, alla presenza del popolo. 12 E i figli di Ruben, i figli di Gad e mezza tribù di Manasse passarono armati davanti ai figli d’Israele, come Mosè aveva detto loro. 13 Circa quarantamila uomini, pronti di tutto punto per la guerra, passarono davanti all’Eterno nelle pianure di Gerico, per andare a combattere. 14 In quel giorno, l’Eterno rese grande Giosuè agli occhi di tutto Israele; ed essi lo temettero, come avevano temuto Mosè tutti i giorni della sua vita. 15 L’Eterno parlò a Giosuè, e gli disse: 16 "Ordina ai sacerdoti che portano l’arca della Testimonianza di uscire dal Giordano". 17 Giosuè diede quest’ordine ai sacerdoti: "Uscite dal Giordano". 18 E appena i sacerdoti che portavano l’arca del patto dell’Eterno furono usciti di mezzo al Giordano e le piante dei loro piedi si alzarono e si posarono sull’asciutto, le acque del Giordano tornarono al loro posto, e strariparono dappertutto, come prima.

19 Il popolo salì dal Giordano il decimo giorno del primo mese, e si accampò a Ghilgal, all’estremità orientale di Gerico. 20 E Giosuè eresse a Ghilgal le dodici pietre che essi avevano preso dal Giordano. 21 Poi parlò ai figli d’Israele e disse loro: "Quando, in avvenire, i vostri figli domanderanno ai loro padri: ‘Che significano queste pietre?’, 22 voi lo farete sapere ai vostri figli dicendo: ‘Israele passò questo Giordano all’asciutto’. 23 Poiché l’Eterno, il vostro Dio, ha asciugato le acque del Giordano davanti a voi finché voi foste passati, come l’Eterno, il vostro Dio, fece al Mar Rosso che egli asciugò finché fossimo passati, 24 affinché tutti i popoli della terra riconoscano che la mano dell’Eterno è potente, e voi temiate in ogni tempo l’Eterno, il vostro Dio".

1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka: 2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení, 3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete), 4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení, 5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, 6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové? 7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky. 8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili. 9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne. 10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli. 11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí. 12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš. 13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha. 14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho. 15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka: 16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu. 17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu. 18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých. 19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha; 20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala. 21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají? 22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento. 23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli, 24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.