1 "Dite ai vostri fratelli: ‘Ammi!’ e alle vostre sorelle ‘Ruama!’. 2 Contendete con vostra madre, contendete! poiché lei non è mia moglie, né io sono suo marito! Si tolga dalla faccia le sue prostituzioni, e i suoi adultèri dal suo petto; 3 altrimenti io la spoglierò nuda, la metterò come era nel giorno che nacque, la renderò simile a un deserto, la ridurrò come una terra arida e la farò morire di sete. 4 Non avrò pietà dei suoi figli, perché sono figli di prostituzione; 5 perché la loro madre si è prostituita; colei che li ha concepiti ha fatto cose vergognose, poiché ha detto: ‘Seguirò i miei amanti, che mi danno il mio pane, la mia acqua, la mia lana, il mio lino, il mio olio e le mie bevande’. 6 Perciò, ecco, io ti sbarrerò la via con delle spine; la circonderò di un muro, così che non troverà più i suoi sentieri. 7 Correrà dietro ai suoi amanti, ma non li raggiungerà; li cercherà, ma non li troverà. Allora dirà: ‘Tornerò al mio primo marito, perché allora stavo meglio di adesso’. 8 Lei non ha riconosciuto che ero io che le davo il grano, il vino, l’olio, e che le prodigavo l’argento e l’oro che essi hanno usato per Baal! 9 Perciò io riprenderò il mio grano a suo tempo e il mio vino nella sua stagione; le strapperò la mia lana e il mio lino, che servivano a coprire la sua nudità. 10 Ora scoprirò la sua vergogna agli occhi dei suoi amanti, e nessuno la salverà dalla mia mano. 11 Farò cessare tutte le sue gioie, le sue feste, i suoi noviluni, i suoi sabati e tutte le sue solennità. 12 Devasterò le sue vigne e i suoi fichi, di cui diceva: ‘Sono il compenso che mi hanno dato i miei amanti’; li ridurrò in un bosco e le bestie della campagna li divoreranno. 13 La punirò a causa dei giorni dei Baali, quando bruciava loro incenso, si adornava dei suoi pendenti e dei suoi gioielli, seguiva i suoi amanti, e dimenticava me", dice l’Eterno. 14 "Perciò, ecco, io la attrarrò, la condurrò nel deserto e parlerò al suo cuore. 15 Di là le darò le sue vigne e la valle di Acor come porta di speranza; là mi risponderà come ai giorni della sua gioventù, come ai giorni che uscì fuori dal paese d’Egitto.

16 In quel giorno avverrà", dice l’Eterno, "che tu mi chiamerai: ‘Marito mio!’ e non mi chiamerai più: ‘Mio Baal!’. 17 Io toglierò dalla sua bocca i nomi dei Baali, e il loro nome non sarà più pronunciato. 18 In quel giorno io farò per loro un patto con le bestie dei campi, con gli uccelli del cielo e con i rettili del suolo; spezzerò e allontanerò dal paese l’arco, la spada, la guerra, e farò in modo che essi riposino al sicuro. 19 Io ti fidanzerò a me per l’eternità; ti fidanzerò a me in giustizia, in equità, in benevolenza e in compassioni. 20 Ti fidanzerò a me in fedeltà e tu conoscerai l’Eterno. 21 In quel giorno avverrà che io ti risponderò", dice l’Eterno, "risponderò al cielo, ed esso risponderà alla terra; 22 e la terra risponderà al grano, al vino, all’olio, e questi risponderanno a Izreel. 23 Io lo seminerò per me in questa terra e avrò compassione di Lo-Ruama; dirò a Lo-Ammi: ‘Tu sei il mio popolo!’, ed egli mi risponderà: ‘Mio Dio!’".

1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá. 2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých, 3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní. 4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva. 5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých. 6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla. 7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní. 8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále. 9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její, 10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé. 11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím. 12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní. 13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin. 14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu. 15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské. 16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj. 17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém. 18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně. 19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství. 20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina. 21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi. 22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele. 23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.