1 Principio dell’evangelo di Gesù Cristo, Figliuolo di Dio.2 Secondo ch’egli è scritto nel profeta Isaia: Ecco, io mando davanti a te il mio messaggero a prepararti la via…3 V’è una voce di uno che grida nel deserto: Preparate la via del Signore, addirizzate i suoi sentieri,4 apparve Giovanni il Battista nel deserto predicando un battesimo di ravvedimento per la remissione dei peccati.5 E tutto il paese della Giudea e tutti quei di Gerusalemme accorrevano a lui; ed erano da lui battezzati nel fiume Giordano, confessando i loro peccati.6 Or Giovanni era vestito di pel di cammello, con una cintura di cuoio intorno ai fianchi, e si nutriva di locuste e di miele selvatico.7 E predicava, dicendo: Dopo di me vien colui che è più forte di me; al quale io non son degno di chinarmi a sciogliere il legaccio dei calzari.8 Io vi ho battezzati con acqua, ma lui vi battezzerà con lo Spirito Santo.9 Ed avvenne in que’ giorni che Gesù venne da Nazaret di Galilea e fu battezzato da Giovanni nel iordano.10 E ad un tratto, com’egli saliva fuori dell’acqua, vide fendersi i cieli, e lo Spirito scendere su di lui in somiglianza di colomba.11 E una voce venne dai cieli: Tu sei il mio diletto Figliuolo; in te mi sono compiaciuto.12 E subito dopo lo Spirito lo sospinse nel deserto;13 e nel deserto rimase per quaranta giorni, tentato da Satana; e stava tra le fiere e gli angeli lo servivano.14 Dopo che Giovanni fu messo in prigione, Gesù si recò in Galilea, predicando l’evangelo di Dio e dicendo:15 Il tempo è compiuto e il regno di Dio è vicino; ravvedetevi e credete all’evangelo.16 Or passando lungo il mar della Galilea, egli vide Simone e Andrea, il fratello di Simone, che gettavano la rete in mare, perché erano pescatori. E Gesù disse loro:17 Seguitemi, ed io farò di voi dei pescatori d’uomini.18 Ed essi, lasciate subito le reti, lo seguirono.19 Poi, spintosi un po’ più oltre, vide Giacomo di Zebedeo e Giovanni suo fratello, che anch’essi in barca rassettavano le reti;20 e subito li chiamò; ed essi, lasciato Zebedeo loro padre nella barca con gli operai, se n’andarono dietro a lui.21 E vennero in Capernaum; e subito, il sabato, Gesù, entrato nella sinagoga, insegnava.22 E la gente stupiva della sua dottrina, perch’egli li ammaestrava come avente autorità e non come gli scribi.23 In quel mentre, si trovava nella loro sinagoga un uomo posseduto da uno spirito immondo, il quale prese a gridare:24 Che v’è fra noi e te, o Gesù Nazareno? Se’ tu venuto per perderci? Io so chi tu sei: il Santo di Dio!25 E Gesù lo sgridò, dicendo: Ammutolisci ed esci da costui!26 E lo spirito immondo, straziatolo e gridando forte, uscì da lui.27 E tutti sbigottirono talché si domandavano fra loro: Che cos’è mai questo? E’ una dottrina nuova! Egli comanda con autorità perfino agli spiriti immondi, ed essi gli ubbidiscono!28 E la sua fama si divulgò subito per ogni dove, in tutta al circostante contrada della Galilea.29 Ed appena usciti dalla sinagoga, vennero con Giacomo e Giovanni in casa di Simone e d’Andrea.30 Or la suocera di Simone era a letto con la febbre; ed essi subito gliene parlarono;31 ed egli, accostatosi, la prese per la mano e la fece levare; e la febbre la lasciò ed ella si mise a servirli.32 Poi, fattosi sera, quando il sole fu tramontato, gli menarono tutti i malati e gl’indemoniati.33 E tutta la città era raunata all’uscio.34 Ed egli ne guarì molti che soffrivan di diverse malattie, e cacciò molti demoni; e non permetteva ai demoni di parlare; poiché sapevano chi egli era.35 Poi, la mattina, essendo ancora molto buio, Gesù, levatosi, uscì e se ne andò in un luogo deserto; e quivi pregava.36 Simone e quelli ch’eran con lui gli tennero dietro;37 e trovatolo, gli dissero: Tutti ti cercano.38 Ed egli disse loro: Andiamo altrove, per i villaggi vicini, ond’io predichi anche là; poiché è per questo che io sono uscito.39 E andò per tutta la Galilea, predicando nelle loro sinagoghe e cacciando i demoni.40 E un lebbroso venne a lui e buttandosi in ginocchio lo pregò dicendo: Se tu vuoi, tu puoi mondarmi!41 E Gesù, mosso a pietà, stese la mano, lo toccò e gli disse: Lo voglio; sii mondato!42 E subito la lebbra sparì da lui, e fu mondato.43 E Gesù, avendogli fatte severe ammonizioni, lo mandò subito via e gli disse:44 Guardati dal farne parola ad alcuno; ma va’, mostrati al sacerdote ed offri per la tua purificazione quel he Mosè ha prescritto; e questo serva loro di testimonianza.45 Ma colui, appena partito, si dette a proclamare e a divulgare il fatto; di modo che Gesù non poteva più entrar palesemente in città; ma se ne stava fuori in luoghi deserti, e da ogni parte la gente accorreva a lui.

1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.5 I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.12 A ihned ho Duch vypudil na poušť.13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.14 Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.16 A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.17 I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním.19 A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.23 I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,24 Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.32 Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.33 A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům.34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.35 A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.36 I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.37 A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají.38 I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal.40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.43 I pohroziv mu, hned ho odbyl,44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim.45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.