Jó 4

1 Then Eliphaz the Temanite answered and said, 2 If we assay to commune with thee, wilt thou be grieved? but who can withhold himself from speaking?*4.2 to…: Heb. a word*4.2 withhold…: Heb. refrain from words? 3 Behold, thou hast instructed many, and thou hast strengthened the weak hands. 4 Thy words have upholden him that was falling, and thou hast strengthened the feeble knees. 5 But now it is come upon thee, and thou faintest; it toucheth thee, and thou art troubled. 6 Is not this thy fear, thy confidence, thy hope, and the uprightness of thy ways?

7 Remember, I pray thee, who ever perished, being innocent? or where were the righteous cut off? 8 Even as I have seen, they that plow iniquity, and sow wickedness, reap the same. 9 By the blast of God they perish, and by the breath of his nostrils are they consumed.*4.9 by the breath…: that is, by his anger 10 The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, and the teeth of the young lions, are broken. 11 The old lion perisheth for lack of prey, and the stout lion’s whelps are scattered abroad.

12 Now a thing was secretly brought to me, and mine ear received a little thereof.*4.12 secretly: Heb. by stealth 13 In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falleth on men, 14 Fear came upon me, and trembling, which made all my bones to shake.*4.14 came…: Heb. met*4.14 all: Heb. the multitude of 15 Then a spirit passed before my face; the hair of my flesh stood up: 16 It stood still, but I could not discern the form thereof: an image was before mine eyes, there was silence, and I heard a voice, saying,*4.16 there…: or, I heard a still voice 17 Shall mortal man be more just than God? shall a man be more pure than his maker? 18 Behold, he put no trust in his servants; and his angels he charged with folly:*4.18 and his…: or, nor in his angels, in whom he put light 19 How much less in them that dwell in houses of clay, whose foundation is in the dust, which are crushed before the moth? 20 They are destroyed from morning to evening: they perish for ever without any regarding it.*4.20 destroyed: Heb. beaten in pieces 21 Doth not their excellency which is in them go away? they die, even without wisdom.

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.