1 Every wise woman buildeth her house: but the foolish plucketh it down with her hands. 2 He that walketh in his uprightness feareth the LORD: but he that is perverse in his ways despiseth him. 3 In the mouth of the foolish is a rod of pride: but the lips of the wise shall preserve them. 4 Where no oxen are, the crib is clean: but much increase is by the strength of the ox. 5 A faithful witness will not lie: but a false witness will utter lies. 6 A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: but knowledge is easy unto him that understandeth. 7 Go from the presence of a foolish man, when thou perceivest not in him the lips of knowledge. 8 The wisdom of the prudent is to understand his way: but the folly of fools is deceit. 9 Fools make a mock at sin: but among the righteous there is favour. 10 The heart knoweth his own bitterness; and a stranger doth not intermeddle with his joy. 11 The house of the wicked shall be overthrown: but the tabernacle of the upright shall flourish. 12 There is a way which seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death. 13 Even in laughter the heart is sorrowful; and the end of that mirth is heaviness. 14 The backslider in heart shall be filled with his own ways: and a good man shall be satisfied from himself. 15 The simple believeth every word: but the prudent man looketh well to his going. 16 A wise man feareth, and departeth from evil: but the fool rageth, and is confident. 17 He that is soon angry dealeth foolishly: and a man of wicked devices is hated. 18 The simple inherit folly: but the prudent are crowned with knowledge. 19 The evil bow before the good; and the wicked at the gates of the righteous. 20 The poor is hated even of his own neighbour: but the rich hath many friends. 21 He that despiseth his neighbour sinneth: but he that hath mercy on the poor, happy is he. 22 Do they not err that devise evil? but mercy and truth shall be to them that devise good. 23 In all labour there is profit: but the talk of the lips tendeth only to penury. 24 The crown of the wise is their riches: but the foolishness of fools is folly. 25 A true witness delivereth souls: but a deceitful witness speaketh lies.

26 In the fear of the LORD is strong confidence: and his children shall have a place of refuge. 27 The fear of the LORD is a fountain of life, to depart from the snares of death. 28 In the multitude of people is the king’s honour: but in the want of people is the destruction of the prince. 29 He that is slow to wrath is of great understanding: but he that is hasty of spirit exalteth folly. 30 A sound heart is the life of the flesh: but envy the rottenness of the bones. 31 He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor. 32 The wicked is driven away in his wickedness: but the righteous hath hope in his death. 33 Wisdom resteth in the heart of him that hath understanding: but that which is in the midst of fools is made known. 34 Righteousness exalteth a nation: but sin is a reproach to any people. 35 The king’s favour is toward a wise servant: but his wrath is against him that causeth shame.

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.