1 Kuningas Belsassar järjesti suuret pidot tuhannelle ylimykselleen ja joi viiniä heidän kanssaan.

2 Humalluttuaan Belsassar käski hakea esiin ne kultaiset ja hopeiset astiat, jotka hänen isänsä Nebukadnessar oli ottanut Jerusalemin temppelistä; hän näet halusi juoda niistä ylimystensä, vaimojensa ja hovinsa naisten kanssa.

3 Silloin tuotiin kultaiset ja hopeiset astiat, jotka oli otettu Jumalan temppelistä Jerusalemista, ja kuningas sekä hänen ylimyksensä ja vaimonsa ja hänen hovinsa naiset joivat niistä.

4 He joivat viiniä ja ylistivät kultaisia ja hopeisia, pronssisia, rautaisia, puisia ja kivisiä jumaliaan.

5 Silloin tuli äkkiä esiin ihmiskäsi, ja se alkoi kirjoittaa lampun viereen, kuninkaan palatsin kalkittuun seinään. Kuningas näki käden, joka kirjoitti.

6 Silloin hän kalpeni, ja pelko täytti hänen mielensä. Hänen jäsenensä lamaantuivat ja hänen polvensa tutisivat.

8 Kaikki kuninkaan viisaat tulivat sisään, mutta kukaan heistä ei pystynyt lukemaan kirjoitusta eikä esittämään sen selitystä kuninkaalle.

9 Silloin kuningas Belsassar joutui kauhun valtaan ja hänen kasvonsa valahtivat valkeiksi. Myös hänen ylimyksensä järkyttyivät.

11 Sinun valtakunnassasi on mies, jossa asuu pyhien jumalien henki. Sinun isäsi aikana hänellä havaittiin olevan ymmärrystä, älyä ja viisautta yhtä paljon kuin jumalilla. Isäsi, kuningas Nebukadnessar, korotti hänet enteidenselittäjien, loitsupappien, kaldealaisten viisaiden ja manaajien päämieheksi; niin teki isäsi, kuningas.

14 Minä olen kuullut, että sinussa asuu jumalien henki ja että sinulla on havaittu olevan ymmärrystä, älyä ja harvinaista viisautta.

15 Nyt on viisaat ja loitsupapit tuotu minun eteeni, jotta he lukisivat tämän kirjoituksen ja esittäisivät minulle sen selityksen, mutta heistä ei ole siihen.

18 Kuule minua, kuningas! Korkein Jumala antoi valtakunnan ja suuruuden, kunnian ja loiston isällesi Nebukadnessarille.

19 Sen suuruuden vuoksi, jonka hän oli Jumalalta saanut, kaikki kansat ja kansakunnat, mitä kieliä ne puhuivatkin, pelkäsivät ja vapisivat hänen edessään. Hän surmautti kenet tahtoi, hän jätti eloon kenet tahtoi, hän korotti kenet tahtoi ja alensi kenet tahtoi.

20 Mutta kun hänen sydämensä ylpistyi ja hänestä tuli röyhkeä ja ylimielinen, hänet syöstiin alas kuninkaalliselta valtaistuimelta ja hänen arvoasemansa otettiin häneltä pois.

21 Hänet ajettiin pois ihmisten joukosta, hänelle annettiin eläimen ymmärrys, hän asui villiaasien parissa, hän sai syödä ruohoa kuin härät ja hänen ruumiinsa kastui yökasteesta, kunnes hän oppi tietämään, että korkein Jumala on hallitsija ihmisten valtakunnassa ja että hän antaa sen kuninkuuden kenelle tahtoo.

23 Sinä olet ylpeydessäsi noussut Taivaan Herraa vastaan ja antanut tuoda eteesi hänen temppelinsä astiat, ja sinä ja sinun ylimyksesi, vaimosi ja hovisi naiset olette juoneet niistä viiniä, ja sinä olet ylistänyt hopeisia ja kultaisia, pronssisia, rautaisia, puisia ja kivisiä jumalia, jotka eivät näe eivätkä kuule eivätkä mitään tiedä. Mutta Jumalaa, jonka kädessä on sinun elämäsi ja kohtalosi, sinä et ole kunnioittanut.

24 Siksi Jumala näki hyväksi lähettää käden piirtämään tämän kirjoituksen.

26 Ja tämä on sen selitys: 'Mene' merkitsee, että Jumala on laskenut sinun kuninkuutesi päivät ja tekee niistä lopun.

27 'Tekel' merkitsee, että sinut on vaa'alla punnittu ja kevyeksi havaittu.

29 Silloin Belsassar käski pukea Danielin purppuraan ja panna kultakäädyt hänen kaulaansa ja kuuluttaa, että hän saisi arvossa kolmantena hallita valtakuntaa.

30 Samana yönä Belsassar, kaldealaisten kuningas, surmattiin,

31 ja meedialainen Dareios sai haltuunsa kuninkuuden kuudenkymmenenkahden vuoden ikäisenä.

1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.

2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.

3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.

4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.

5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.

6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.

7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.

8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.

9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.

10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.

11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,

12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.

13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?

14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.

15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.

16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.

17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.

18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,

19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.

20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.

21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.

22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.

23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.

24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.

25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.

26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.

27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.

28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.

29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.

30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.

31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.