1 Kuulkaa, mitä Herra on sanonut teistä, israelilaiset, ja koko siitä kansasta, jonka hän toi Egyptistä:

2 -- Vain teidät minä olen ottanut omakseni kaikista maailman kansoista. Sen tähden minä vaadin teidät tilille kaikista vääryyksistänne.

3 Lähteekö kaksi yhdessä kulkemaan, jos eivät ole siitä sopineet?

4 Ärjyykö leijona pensaikossa, jos sillä ei ole raadeltavaa? Äriseekö nuori leijona piilopaikastaan, jos se ei ole saalista kaatanut?

5 Jääkö lintu maassa kiinni, jos ei sille ole viritetty ansaa? Ponnahtaako pyydys maasta, jos ei saalis ole siihen käynyt?

6 Törähtääkö merkkitorvi kaupungissa ihmisten säikähtämättä? Tapahtuuko kaupungissa onnettomuutta Herran sitä aiheuttamatta?

7 Ei Herra Jumala tee mitään ilmoittamatta suunnitelmiaan palvelijoilleen, profeetoille.

8 Leijona ärjyy, kuka ei pelkäisi? Herra Jumala puhuu, kuka ei julistaisi?

9 Kuuluttakaa Asdodin ja Egyptin palatseissa: -- Tulkaa kaikki Samarian vuorelle ja nähkää, mikä mellastus kaupungissa on käynnissä, millainen sorto siellä vallitsee!

10 Heillä ei ole tajua oikeudesta -- sanoo Herra -- vaan he kokoavat omaisuutta palatseihinsa vääryydellä ja väkivallalla.

11 Sen tähden -- sanoo Herra Jumala -- vihollinen tunkeutuu joka taholta sinun maahasi. Se on murtava mahtisi ja ryöstävä palatsisi.

12 Näin sanoo Herra: -- Niin kuin paimen saa temmatuksi leijonan kidasta vain pari koipea tai palan korvaa, niin pelastuu israelilaisista vain rippeet -- noista, jotka Samariassa istuskelevat sohvannurkissa ja damaskolaisvuoteilla.

13 Kuulkaa ja varoittakaa Jaakobin sukua, sanoo Herra Jumala Sebaot:

14 Tulee päivä, jolloin minä vaadin Israelin tilille rikoksistaan. Silloin käyn käsiksi myös Betelin alttareihin. Alttarin sarvet hakataan irti, ja ne putoavat maahan.

15 Minä lyön hajalle niin talviasunnot kuin kesäasunnotkin. Norsunluutalot luhistuvat, ja asuntojen paljoudesta tulee loppu, sanoo Herra.

1 Slyšte slovo to, kteréž mluví Hospodin proti vám, synové Izraelští, proti vší té rodině, kterouž jsem vyvedl z země Egyptské, řka:

2 Toliko vás samy poznal jsem ze všeliké rodiny země, protož trestati vás budu ze všech nepravostí vašich.

3 Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli?

4 Zdaliž zařve lev v lese, když by nebylo žádné loupeže? Vydá-liž lvíček hlas svůj z peleše své, kdyby lapiti neměl?

5 Padne-liž ptáče do osídla na zem, když by žádné léčky nebylo? Bude-liž zdviženo osídlo z země, když by nic neuvázlo?

6 Zdaliž když se troubí trubou v městě, lid s strachem se nezbíhá? Zdaž když se má státi v městě co zlého, Hospodin toho známa nečiní?

7 Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.

8 Lev řve, kdož by se nebál? Panovník Hospodin velí, kdož by neprorokoval?

9 Rozhlaste po palácích v Azotu, a po palácích v zemi Egyptské, a rcete: Sbeřte se na hory Samaří, a vizte znepokojení veliká u prostřed něho a nátisk trpící v něm,

10 A že neumějí dělati upřímě, dí Hospodin. Poklady skládají z nátisku a loupeže na palácích svých.

11 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, nepřítel, a to na zemi tuto vůkol, a tenť odejme od tebe sílu tvou, i budou rozchvátáni palácové tvoji.

12 Takto praví Hospodin: Jako když vytrhne pastýř z úst lva dva hnáty aneb kus ucha, tak vytrženi budou synové Izraelští, sedící v Samaří lhostejně na postelích, a na ložcích rozkošných.

13 Slyšte a osvědčte v domě Jákobově, dí Panovník Hospodin, Bůh zástupů,

14 Že v ten den, když Izraele trestati budu pro přestoupení jeho, navštívím také oltáře v Bethel, a odťati budou rohové oltáře, tak že spadnou na zem.

15 A udeřím domem zimním o dům letní, i zahynou domové z kostí slonových, a konec vezmou domové velicí, praví Hospodin.