1 Näin sanoo Herra: -- Koska Moab on tehnyt rikoksen rikoksen jälkeen, en päätöstäni peruuta. He ovat polttaneet kalkiksi Edomin kuninkaan luut.
2 Sen tähden minä sinkoan tulen Moabiin, ja se nielee Kerijotin palatsin. Moab kukistuu taistelun pauhatessa, sotahuudon kaikuessa, merkkitorven soidessa.
3 Minä tuhoan siltä kuninkaan ja lyön hengiltä sen hallitusmiehet, sanoo Herra.
4 Näin sanoo Herra: -- Koska Juuda on tehnyt rikoksen rikoksen jälkeen, en päätöstäni peruuta. He ovat hylänneet minun lakini, eivät ole pitäneet minun käskyjäni. Samat valhejumalat ovat heidät eksyttäneet, joita jo heidän isänsä seurasivat.
5 Sen tähden minä sinkoan tulen Juudaan, ja se nielee Jerusalemin palatsin.
6 Näin sanoo Herra: -- Koska Israel on tehnyt rikoksen rikoksen jälkeen, en päätöstäni peruuta. He myyvät rehellisen rahasta ja köyhän kenkäparista.
7 He polkevat heikot maan tomuun ja ajavat vähävaraisten asiat umpikujaan. Isä ja poika käyvät saman naisen luona ja häpäisevät näin minun pyhän nimeni.
8 Pantiksi otetuilla vaatteilla heitä lojuu jokaisen alttarin ympärillä, he juovat pyhäkössä viiniä, jonka ovat velallisiltaan korkoina kiristäneet.
9 Ja kuitenkin minä hävitin teidän tieltänne amorilaiset, jotka olivat kookkaita kuin setrit ja vahvoja kuin tammet. Heidät minä tuhosin hedelmistä juuriin saakka.
10 Minä toin teidät pois Egyptistä, minä johdatin teitä neljäkymmentä vuotta autiomaassa, että saisitte omaksenne amorilaisten maan.
11 Minä herätin teidän pojistanne profeettoja ja nuorista miehistänne nasiireja. Eikö näin ole, israelilaiset? sanoo Herra.
12 Mutta te juotitte nasiireille viiniä ja kielsitte profeettoja julistamasta.
13 Sen tähden minä annan maan huojua jalkojenne alla niin kuin lyhteitä täyteen kuormatut vankkurit huojuvat.
14 Silloin on poikki pakotie kevytaseiselta, raskasaseista ei auta hänen voimansa eikä valiosotilaskaan selviä hengissä.
15 Jousimies ei pysy pystyssä, jalkamiehistä nopeinkaan ei pääse pakoon eikä vaunumies selviä hengissä.
16 Sotureista rohkeinkin heittää aseensa ja pakenee sinä päivänä, sanoo Herra.
1 Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Moábovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že spálil kosti krále Idumejského na vápno.
2 Ale pošli oheň na Moába, kterýžto zžíře paláce Kariot, i umře s hlukem Moáb, s křikem a s hlasem trouby.
3 A vypléním soudce jeho, i všecka knížata jeho zmorduji s ním, praví Hospodin.
4 Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Judovu, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že oni pohrdají zákonem Hospodinovým, a ustanovení jeho neostříhají, a svodí se lžmi svými, jichž následovali otcové jejich.
5 Ale pošli oheň na Judu, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské.
6 Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Izraelovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že prodávají spravedlivého za peníze, a nuzného za pár střevíců.
7 Kteříž dychtí, aby chudé s prstí smísili, a cestu tichých převracejí; nadto syn i otec vcházejí k jedné a též mladici, aby poškvrnili jména svatosti mé.
8 A na oděvu zastaveném klanějí se při každém oltáři, a víno pokutovaných pijí v domě bohů svých,
9 Ješto jsem já vyhladil Amorejského od tváři jejich, jehož vysokost byla jako vysokost cedrů. Ačkoli pevně stál jako dub, však jsem zkazil svrchu ovoce jeho, pospodu pak kořeny jeho.
10 A vás já jsem vyvedl z země Egyptské, a vyvedl jsem vás po poušti čtyřidceti let, abyste dědičně vládli zemí Amorejského.
11 A vzbuzoval jsem z synů vašich proroky, a z mládenců vašich Nazarejské. Zdaliž není tak, ó synové Izraelští? praví Hospodin.
12 Ale vy jste napájeli Nazarejské vínem, a prorokům jste zapovídali, řkouce: Neprorokujte.
13 Aj, já tlačiti budu zemi vaši tak, jako vůz těžký tlačí snopy.
14 I zahyne utíkání od rychlého, silný též neužive síly své, a udatný nevysvobodí života svého.
15 A ten, kterýž se chápá lučiště, neostojí, a čerstvý na nohy své neuteče, a ten, kterýž jezdí na koni, nevysvobodí života svého.
16 Ale i zmužilého srdce mezi nejudatnějšími nahý utíkati bude v ten den, praví Hospodin.