1 Kolmantena päivänä Ester pukeutui kuninkaalliseen asuunsa, meni kuninkaan palatsin sisäpihaan ja jäi seisomaan valtaistuinsalin oviaukon kohdalle. Kuningas istui valtaistuinsalissa kuninkaallisella valtaistuimellaan vastapäätä oviaukkoa.

2 Kun kuningas huomasi kuningatar Esterin seisovan pihassa, hän heltyi ja osoitti Esteriä kultavaltikalla, joka hänellä oli kädessään. Ester astui kuninkaan eteen ja kosketti valtikan päätä.

9 Sinä päivänä Haman lähti pois iloisena ja hyvillään. Mutta kun hän näki Mordokain kuninkaan hovissa eikä tämä noussut osoittamaan hänelle kunnioitustaan, hän raivostui.

10 Hän kuitenkin hillitsi itsensä ja meni kotiinsa. Sitten hän kutsui luokseen ystäviään ja vaimonsa Seresin.

11 Hän kehuskeli heille suurta rikkauttaan ja poikiensa lukumäärää sekä sitä, että kuningas oli ylentänyt hänet ja korottanut hänet kaikkien ruhtinaiden ja virkamiesten yläpuolelle.

1 Stalo se potom dne třetího, oblékši se Ester v roucho královské, postavila se v síni vnitřní domu královského, naproti pokoji královskému. Král pak seděl na stolici své královské, v pokoji královském naproti dveřím domu.

2 Stalo se, pravím, když uzřel král Ester královnu, ana stojí v síni, že milostí jsa k ní nakloněn, vztáhl král k Ester berlu zlatou, kterouž držel v ruce své. Tedy přistoupivši Ester, dotkla se konce berly.

3 I řekl jí král: Co jest tobě, královno Ester? A jaká jest prosba tvá? Až do polovice království dáno bude tobě.

4 Odpověděla Ester: Jestliže se králi za dobré vidí, nechať přijde král s Amanem dnes na hody, kteréž jsem jemu připravila.

5 I řekl král: Zavolejte rychle Amana, ať naplní žádost Estery. A tak přišel král s Amanem na hody, kteréž byla připravila Ester.

6 Potom řekl král k Ester, napiv se vína. Jaká jest žádost tvá? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Bys pak žádala až do polovice království, staneť se.

7 I odpověděla Ester: Žádost má a prosba má jest:

8 Nalezla-li jsem milost u krále, a jestliže se králi za dobré vidí povoliti žádosti mé, a naplniti prosbu mou, aby ještě přišel král i Aman na hody, kteréž jim připravím, a zítra učiním podlé slova královského.

9 A tak vyšel Aman dne toho, vesel jsa a dobré mysli. Ale když viděl Aman Mardochea v bráně královské, že ani nepovstal, ani se nehnul před ním, naplněn jest Aman hněvem proti Mardocheovi.

10 A však zdržel se Aman, až přišel do domu svého, a poslav, povolal přátel svých a Zeres ženy své.

11 I vypravoval jim Aman o slávě bohatství svého, i o množství synů svých, i o všem, čímž ho zvelebil král, a jak ho vyvýšil nad knížata i služebníky královské.

12 A doložil Aman: Nadto nepozvala Ester královna s králem na hody, kteréž byla připravila jen mne, a ještě i k zejtří pozván jsem od ní s králem.

13 Ale všecko to nic mi neprospívá, pokudžkoli vídám Mardochea, toho Žida, sedati u brány královské.

14 Řekla jemu Zeres žena jeho, i všickni přátelé jeho: Nechť udělají šibenici zvýši padesáti loket, a ráno rci králi, aby na ní oběsili Mardochea, a vejdi s králem na hody vesele. I líbila se ta rada Amanovi, a rozkázal postaviti šibenici.