1 Tämä tapahtui kuningas Kserkseen aikana, sen Kserkseen, joka hallitsi sataakahtakymmentäseitsemää maakuntaa Intiasta Nubiaan saakka.

2 Kserkses piti siihen aikaan hoviaan Susan kaupungissa,

3 ja kolmantena hallitusvuotenaan hän järjesti pidot ruhtinailleen ja ylimmille virkamiehilleen. Kaikki Persian ja Meedian sotapäälliköt, ylimykset ja maaherrat olivat saapuvilla,

4 ja päivästä toiseen, kaikkiaan kuuden kuukauden ajan, hän esitteli heille valtakuntansa loistoa ja mahtia, sen aarteita ja rikkauksia.

5 Kun juhla-aika oli päättymässä, Kserkses järjesti kuninkaallisen palatsin puutarha-aukiolla seitsenpäiväiset pidot koko Susan kaupungin väelle, niin ylhäisille kuin alhaisille.

6 Valkoisia ja sinipunaisia pellava- ja villaverhoja oli valkoisin ja purppuraisin pellavanauhoin pingotettu katoksiksi hopeatankojen ja marmoripilarien varaan, ja aukiolla, joka oli päällystetty viherkivellä, marmorilla, helmiäisellä ja hohtokivellä, oli kultaisia ja hopeisia ruokailusohvia.

7 Juotavaa tarjottiin kultapikareista, jotka kaikki olivat erilaisia, ja kuninkaan palatsin parhaita viinejä oli yllin kyllin, kuten kuninkaan pidoissa kuuluu olla.

8 Maljapakkoa ei kuitenkaan ollut, sillä kuningas oli antanut palveluskuntansa päälliköille määräyksen noudattaa kunkin vieraan toivomuksia.

9 Kuningatar Vasti järjesti samaan aikaan naisten pidot sisällä kuninkaallisessa palatsissa.

10 Seitsemäntenä päivänä kuningas, joka oli viinistä hilpeällä mielellä, kutsui luokseen Mehumanin, Bissetan, Harbonan, Bigtan, Abagtan, Setarin ja Karkasin, ne seitsemän eunukkia, jotka olivat hänen henkilökohtaisia palvelijoitaan,

11 ja käski heidän tuoda kuningatar Vastin kruunu päässä eteensä, jotta hän voisi näyttää kuningattaren kauneuden kaikkien kansojensa ruhtinaille. Kuningatar oli näet hyvin kaunis.

12 Mutta kun eunukit veivät kuningattarelle kuninkaan kutsun, hän ei suostunut tulemaan. Tästä kuningas pahastui kovin, ja hänen mielensä valtasi viha.

13 Kuningas kääntyi nyt oppineiden ja ennusmerkkien tuntijoiden puoleen, sillä tapana oli, että kuningas neuvotteli asioistaan kaikkien lain ja oikeuden tuntijoiden kanssa.

14 Kuninkaan lähimmät neuvonantajat olivat Karsena, Seetar, Admata, Tarsis, Meres, Marsena ja Memukan, seitsemän persialaista ja meedialaista ruhtinasta, joilla valtakunnan ylimpinä virkamiehinä oli aina oikeus päästä kuninkaan puheille.

17 Kun valtakunnan kaikki naiset saavat tietää, mitä kuningatar on tehnyt, he alkavat halveksia miehiään, sillä nyt he voivat sanoa: 'Kuningas Kserkses kutsutti kuningatar Vastin luokseen, eikä Vasti tullut.'

18 Persian ja Meedian ruhtinattaret, jotka ovat kuulleet kuningattaren teosta, ottavat sen jo tänä päivänä puheeksi meidän kanssamme, ja siitäkin koituu kylliksi häpeää ja riitaa.

19 Jos siis katsot hyväksi, niin säädä mahtikäskylläsi, ettei Vasti enää saa astua eteesi ja että annat hänen kuninkaallisen arvonsa toiselle, häntä paremmalle, ja kirjoituta tämä määräys Persian ja Meedian lakeihin, niin ettei sitä enää voi muuttaa.

21 Neuvo miellytti kuningasta ja ruhtinaita, ja kuningas teki niin kuin Memukan oli ehdottanut.

22 Hän lähetti kirjeen kaikkiin maakuntiin, kuhunkin erikseen sen omalla kirjoituksella ja kullekin kansalle sen omalla kielellä, jotta jokainen mies saisi olla herra omassa talossaan.

1 Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami),

2 Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého, jenž byla v Susan, městě královském,

3 Léta třetího kralování svého, učinil u sebe hody všechněm knížatům svým a služebníkům svým, nejznamenitějším Perským a Médským, hejtmanům a vládařům nad krajinami,

4 Ukazuje bohatství, slávu království svého a čest, i ozdobu důstojnosti své za mnoho dnů, totiž za sto a osmdesáte dnů.

5 (A když se vyplnili dnové ti, učinil král všemu lidu, což ho koli bylo v Susan městě královském, od největšího až do nejmenšího, hody za sedm dní na paláci v zahradě při domě královském.)

6 Též čalouny bílé, zelené a z postavce modrého, zavěšené na provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných, na sloupích mramorových, lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a mramorové, pariové a socharetové.

7 Nápoj pak dávali v nádobách zlatých, a to v nádobách jiných a jiných, i vína královského v hojnosti, jakž slušelo na krále.

8 Ale ku pití, podlé nařízení, žádný nenutil. Nebo tak poručil král všechněm správcům domu svého, aby činili podlé vůle jednoho každého.

9 Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále Asvera.

10 Dne pak sedmého, když se podveselil král vínem, rozkázal Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi, Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi komorníkům, kteříž sloužili před oblíčejem krále Asvera,

11 Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské, aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla.

12 Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě.

13 I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech),

14 A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi, Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským, jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi:

15 Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky?

16 Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále.

17 Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla.

18 Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské, (kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i naplodí se hojně pýchy a zpoury.

19 Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli ona.

20 Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své, od největšího až do nejmenšího.

21 I líbila se ta rada králi i knížatům, a učinil král podlé rady Memuchanovy.

22 A rozeslal listy do všech krajin královských, do jedné každé krajiny písmem jejím, a do každého národu jazykem jeho, aby každý muž byl pánem domu svého. Což oznámil každý hejtman lidu jazykem jeho.