1 Kansalle luettiin tuona aikana Mooseksen lain kirjaa. Silloin huomattiin määräys, ettei ammonilaisia eikä moabilaisia saa milloinkaan päästää Jumalan seurakuntaan,

2 koska nämä kansat eivät aikoinaan suostuneet antamaan israelilaisille vettä ja leipää, vaan palkkasivat Bileamin kiroamaan heidät. Meidän Jumalamme tosin käänsi tämän kirouksen siunaukseksi.

3 Lain määräyksen kuultuaan israelilaiset erottivat pois joukostaan kaikki, joissa oli muukalaista verta.

4 Tätä ennen oli pappi Eljasib asetettu meidän Jumalamme temppelin varastokammioiden valvojaksi. Hän oli Tobian sukulainen

5 ja oli järjestänyt tämän käyttöön suuren huoneen, jossa oli aikaisemmin säilytetty ruokauhreja, suitsukkeita, temppelin astioita, vilja-, viini- ja öljykymmenyksiä sekä leeviläisten, laulajien ja portinvartijoiden osuuksia ja papeille kuuluvia antimia.

6 Tämän tapahtuessa minä en ollut Jerusalemissa, sillä Babylonian kuninkaan Artakserkseen kolmantenakymmenentenäkahdentena hallitusvuotena olin palannut hänen luokseen. Jonkin ajan kuluttua sain kuninkaalta luvan

7 lähteä jälleen Jerusalemiin. Kun näin, millaisen synnin Eljasib oli tehnyt järjestäessään Tobialle huoneen Jumalan temppelin alueelta,

8 suutuin kovasti ja heitin kaikki Tobian tavarat ulos huoneesta.

9 Sitten käskin puhdistaa huoneen ja siirrätin sinne takaisin Jumalan temppelin astiat, ruokauhrit ja suitsukkeet.

10 Sain myös tietää, että leeviläisille ei ollut luovutettu heidän osuuksiaan ja että temppelipalvelusta toimittavat leeviläiset ja laulajat olivat sen vuoksi siirtyneet maatiloilleen.

12 Kaikki Juudan asukkaat toivat taas varastohuoneisiin kymmenykset viljasta, viinistä ja öljystä.

13 Varastohuoneiden valvojiksi määräsin pappi Selemjan, kirjuri Sadokin ja leeviläisen Pedajan sekä heidän avukseen Hananin, Sakkurin pojan, Mattanjan pojanpojan. Kaikkia heitä pidettiin luotettavina miehinä, ja heidän tehtävänään oli myös jakaa osuudet toisille leeviläisille.

14 Muista minua tämän vuoksi, Jumalani! Älä unohda, miten uskollisesti olen tehnyt työtä sinun temppelisi ja sen jumalanpalveluksen hyväksi!

15 Samoihin aikoihin näin joidenkin Juudan asukkaiden polkevan sapattina viinikuurnassa rypäleitä. Monet myös kuljettivat sapatinpäivänä aasien selässä Jerusalemiin viljakuormia ja toivat sinne viiniä, rypäleitä, viikunoita ja kaikenlaista muuta tavaraa. Minä varoitin heitä myymästä siellä tavaroitaan.

16 Eräät Jerusalemissa asuvat tyroslaiset toivat kalaa ja kaikenlaista kauppatavaraa ja myivät sitä sapattina juutalaisille.

19 Kun Jerusalemin porteilla alkoi sapatin aattona hämärtää, käskin sulkea portit ja kielsin avaamasta niitä ennen kuin sapatti oli päättynyt. Asetin omia palvelijoitani porteille valvomaan, ettei mitään tavaroita tuotaisi sapattina kaupunkiin.

20 Kaupustelijat ja tavaroiden myyjät yöpyivät pari kertaa Jerusalemin muurien ulkopuolella,

22 Määräsin nyt, että leeviläisten oli puhdistauduttava ja mentävä vartioimaan portteja, jotta sapatinpäivä pidettäisiin pyhänä. Muista minua myös tämän vuoksi, Jumalani! Ole minulle armollinen suuren laupeutesi tähden!

23 Noihin aikoihin näin myös, että monet juutalaiset olivat ottaneet vaimoikseen asdodilaisia, ammonilaisia ja moabilaisia naisia.

24 Puolet heidän lapsistaan puhui asdodin kieltä tai jonkin muun kansan kieltä eikä osannut juudan kieltä.

26 Eikö Salomo, Israelin kuningas, tehnyt juuri tuollaista syntiä? Hänen vertaistaan kuningasta ei ollut muilla kansoilla. Jumala rakasti häntä ja asetti hänet koko Israelin kuninkaaksi, mutta muukalaisnaiset houkuttivat hänetkin tekemään syntiä.

28 Ylipappi Eljasibin pojan Jojadan pojista yksi oli horonilaisen Sanballatin vävy. Hänet minä ajoin pois luotani.

29 Älä unohda, Jumalani, miten he ovat tahranneet pappisviran ja pappien ja leeviläisten kanssa tekemäsi liiton!

30 Näin puhdistin kansani kaikesta vierasmaisesta. Järjestin myös pappien ja leeviläisten tehtävät ja palvelusvuorot

31 ja ilmoitin määräajat, jolloin polttopuut ja uutislahjat oli toimitettava temppeliin. Jumalani, lue tämä minun hyväkseni!

1 V ten den čteno jest v knize Mojžíšově, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždění Božího až na věky,

2 Proto že nevyšli proti synům Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zlořečil, ačkoli obrátil Bůh náš to zlořečení v požehnání.

3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky přimíšené od Izraele.

4 Ale před tím Eliasib kněz, správce komory domu Boha našeho, spříznil se s Tobiášem.

5 Kterémuž udělal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, nařízené Levítům a zpěvákům i vrátným, též i obět kněžím.

6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzalémě. Nebo léta třidcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského přišel jsem k králi, a po přeběhnutí let, vyžádán jsem na králi.

7 Když jsem pak přišel do Jeruzaléma, srozuměl jsem tomu zlému, co učinil Eliasib pro Tobiáše, udělav mu pokoj v síních domu Božího.

8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje.

9 A rozkázal jsem očistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo.

10 Potom dověděv se, že dílové Levítům nebyli dáváni, a že rozběhli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpěváci vedoucí práci,

11 Protož domlouval jsem se na starší, řka: Proč jest opuštěn dům Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na místě jejich.

12 A všecken Juda přinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladů.

13 A ustanovil jsem úředníky nad sklady: Selemiáše kněze, a Sádocha učitele, a Pedaiáše z Levítů, přidav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za věrné jmíni byli. A ti měli rozdělovati bratřím svým.

14 Budiž pamětliv na mne, Bože můj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho.

15 V těch dnech viděl jsem v Judstvu, ani tlačí presem v sobotu, a přinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká břemena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu.

16 Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě.

17 Protož jsem domlouval starším Judským, a řekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž činíte, poškvrňujíce dne sobotního?

18 Zdaliž jsou tak nečinili otcové vaši? Pročež Bůh náš přivedl na nás všecko toto zlé, i na toto město, a vy přidáváte hněvivosti na Izraele, poškvrňujíce soboty.

19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské před sobotou, rozkázal jsem zavříti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotě. K tomu i z služebníků svých některé postavil jsem v bráně, aby náklad nebyl vezen do města v sobotu.

20 Protož zůstali kupci a prodavači všelijakých věcí prodajných vně před Jeruzalémem, jednou i podruhé.

21 I osvědčil jsem se jim, řka jim: Proč zůstáváte přes noc naproti zdi? Učiníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepřicházeli v sobotu.

22 Rozkázal jsem pak Levítům, aby se očistili, a přijdouce, ostříhali bran, a světili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože můj, a buď mi milostiv podlé množství milosrdenství svého.

23 V těch dnech spatřil jsem také Židy, kteříž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské,

24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neuměli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu.

25 Protož domlouval jsem jim, a zlořečil jsem jim, a některé z nich bil jsem a rval, přísahou je zavazuje skrze Boha, řka: Budete-li dávati dcery své synům jejich, aneb bráti dcery jejich synům svým neb sobě, zlořečení budete.

26 Zdaliž tím nezhřešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Bůh králem nade vším Izraelem, však i toho k hříchu přivedly ženy cizozemky.

27 A vám zdali povolíme, abyste se dopouštěli všeho toho zlého velikého, a přestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky?

28 Z synů pak Joiady syna Eliasiba, kněze nejvyššího, jeden byl zeť Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe.

29 Budiž pamětliv na to, Bože můj, proti těm, kteříž poškvrňují kněžství, a smlouvy kněžské i Levítské.

30 Protož jsem je vyčistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase třídy kněžím a Levítům, jednomu každému v práci jeho,

31 I nošení dříví k obětem časy uloženými, též i prvotin. Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k mému dobrému.