1 Min son, om du tager emot mina ord och gömmer mina bud inom dig,

2 så att du låter ditt öra akta på visheten och böjer ditt hjärta till klokheten,

3 ja, om du ropar efter förståndet och höjer din röst till att kalla på klokheten,

4 Om du söker efter henne såsom efter silver och letar efter henne såsom efter en skatt,

5 då skall du förstå HERRENS fruktan, och Guds kunskap skall du då finna.

6 Ty HERREN är den som giver vishet; från hans mun kommer kunskap och förstånd.

7 Åt de redliga förvarar han sällhet, han är en sköld för dem som vandra i ostrafflighet,

8 ty han beskyddar det rättas stigar, och sina frommas väg bevarar han.

9 Då skall du förstå rättfärdighet och rätt och redlighet, ja, det godas alla vägar.

10 Ty visheten skall draga in i ditt hjärta och kunskapen kännas ljuvlig för din själ,

11 eftertänksamheten skall vaka över dig, klokheten skall beskydda dig.

12 Så skall hon rädda dig från de ondas väg, från män som tala vad vrångt är,

13 från dem som hava övergivit det rättas stigar. för att färdas på mörkrets vägar,

14 från dem som glädjas att göra om och fröjda sig åt ondskans vrånga väsen,

15 från dem som gå på krokiga stiga och vandra på förvända vägar.

16 Så skall hon rädda dig ifrån främmande kvinnor, från din nästas hustru, som talar hala ord,

17 från henne som har övergivit sin ungdoms vän och förgätit sin Guds förbund.

18 Ty en sådan sjunker med sitt hus ned i döden, och till skuggornas boning leda hennes stigar.

19 Ingen som har gått in till henne vänder åter Och hittar tillbaka till livets vägar.

20 Ja, så skall du vandra på de godas väg och hålla dig på de rättfärdigas stigar.

21 Ty de redliga skola förbliva boende i landet och de ostraffliga få stanna kvar däri.

22 Men de ogudaktiga skola utrotas ur landet och de trolösa ryckas bort därur.

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.