1 Disse Davi: Esta é a casa de Deus Jeová, e este é o altar do holocausto para Israel.

2 Davi ordenou que se ajuntassem os estranhos que se achavam na terra de Israel; e encarregou pedreiros que preparassem pedras lavradas para se edificar a casa de Deus.

3 Aparelhou Davi ferro em abundância para os pregos das portas e para as junturas; como também bronze em abundância, e que não foi pesado;

4 e madeira de cedro, inumerável; porque os sidônios e os de Tiro traziam a Davi madeira de cedro em abundância.

5 Disse Davi consigo: Meu filho Salomão é ainda moço e tenro, e a casa que se há de edificar para Jeová, deve ser magnificentíssima, digna de fama e de glória em todos os países. Começar-lhe-ei os preparos. Assim Davi antes da sua morte fez grandes preparos.

6 Então chamou a seu filho Salomão, e ordenou-lhe que edificasse uma casa a Jeová, Deus de Israel.

7 Disse Davi a seu filho Salomão: Quanto a mim, foi a minha intenção edificar uma casa ao nome de Jeová meu Deus.

8 A palavra, porém, de Jeová veio a mim, dizendo: Tens derramado muito sangue, e tens feito grandes guerras; não edificarás casa ao meu nome, porque tens derramado muito sangue sobre a terra na minha presença.

9 Eis que te nascerá um filho, que será homem de repouso; dar-lhe-ei repouso de todos os seus inimigos ao redor. Será chamado Salomão, e darei paz e descanso a Israel nos seus dias.

10 Ele edificará uma casa ao meu nome: ele será meu filho, e eu serei seu pai; estabelecerei o trono do seu reino sobre Israel para sempre.

11 Agora, meu filho, seja Jeová contigo; prospera e edifica a casa de Jeová teu Deus, como ele falou a respeito de ti.

12 Pelo menos te dê Jeová prudência e entendimento, e te instrua acerca de Israel, para que assim guardes a lei de Jeová teu Deus.

13 Então serás próspero, se cuidares em cumprir os estatutos e os juízos, que Jeová mandou a Moisés acerca de Israel. Esforça-te, e tem bom ânimo; não tenhas medo, nem te desalentes.

14 Eis que com duro trabalho preparei para a casa de Jeová cem mil talentos de ouro e um milhão de talentos de prata, e de bronze e de ferro que não se podem pesar, porque é em abundância: madeira também e pedra preparei: podes aumentá-los.

15 Além disso tens trabalhadores em abundância, pedreiros e carpinteiros; e todos os que são peritos em toda a sorte de obra.

16 O ouro, a prata, o bronze e o ferro são inumeráveis. Levanta-te e mete mão à obra, e seja Jeová contigo.

17 Também Davi ordenou a todos os príncipes de Israel que ajudassem a seu filho Salomão, dizendo:

18 Não está convosco Jeová vosso Deus? e não vos deu descanso por todos os lados? Entregou-me nas mãos os habitantes da terra; e a terra está subjugada diante de Jeová e diante do seu povo.

19 Disponde o vosso coração e a vossa alma para buscardes a Jeová vosso Deus; levantai-vos, e edificai o santuário de Deus Jeová, para que a arca da aliança de Jeová e os vasos sagrados de Deus sejam trazidos para a casa que se há de edificar ao nome de Jeová.

1 I řekl David: Totoť jest místo domu Hospodina Boha, a toto jest místo oltáři k zápalu Izraelovi.

2 Protož přikázal David, aby shromáždili cizozemce přebývající v zemi Izraelské, a ustanovil z nich kameníky, aby tesali kamení k stavení domu Božího.

3 Železa také mnoho na hřeby, a na dvéře k branám i k spojováním, připravil David, i mědi mnoho bez váhy.

4 Též i dříví cedrového bez počtu; nebo přiváželi Sidonští a Tyrští dříví cedrového množství Davidovi.

5 Nebo řekl byl David: Šalomoun syn můj mládenček jest malý, dům pak vystaven býti má Hospodinu veliký, znamenitý a slovoutný po všech zemích, a protož připravím mu nyní potřeb. A tak připravil David množství toho před smrtí svou.

6 Potom povolav Šalomouna syna svého, přikázal mu, aby vystavěl dům Hospodinu Bohu Izraelskému.

7 A řekl David Šalomounovi: Synu můj, uložil jsem byl v srdci svém vystavěti dům jménu Hospodina Boha svého.

8 Ale stala se ke mně řeč Hospodinova, řkoucí: Mnohou jsi krev vylil, a boje veliké jsi vedl; nebudeš stavěti domu jménu mému, proto že jsi mnoho krve vylil na zem přede mnou.

9 Aj, syn narodí se tobě, tenť bude muž pokojný. Odpočinutí zajisté dám jemu vůkol přede všemi nepřátely jeho, pročež Šalomoun slouti bude; nebo pokoj a odpočinutí dám Izraelovi za dnů jeho.

10 Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky.

11 Protož, synu můj, Hospodin bude s tebou, a šťastněť se povede, a vystavíš dům Hospodina Boha svého, jakož mluvil o tobě.

12 A však dejž tobě Hospodin rozum a moudrost, a ustanoviž tě nad Izraelem, abys ostříhal zákona Hospodina Boha svého.

13 A tehdyť se šťastně povede, když ostříhati a činiti budeš ustanovení a soudy, kteréž přikázal Hospodin skrze Mojžíše lidu Izraelskému. Posilniž se a zmocni, neboj se, ani lekej.

14 A aj, já v nevolech svých připravil jsem k domu Hospodinovu sto tisíců centnéřů zlata, a stříbra tisíc tisíců centnéřů, mědi pak a železa bez váhy; nebo toho mnoho jest. Dříví také i kamení připravil jsem, a k tomu ostatek přidáš.

15 Přes to máš u sebe hojně dělníků, kameníků a zedníků, i tesařů i jiných zběhlých ve všelijakém díle.

16 Zlata, stříbra, mědi a železa není počtu; snažiž se a dělej, a Hospodin budiž s tebou.

17 Přikázal také David všechněm knížatům Izraelským, aby pomáhali Šalomounovi synu jeho, řka:

18 Zdaliž Hospodin Bůh váš není s vámi, kterýž vám způsobil vůkol a vůkol odpočinutí? Nebo dal v ruku mou obyvatele země této, a podmaněna jest země Hospodinu a lidu jeho.

19 Nyní tedy vydejte se srdcem svým a duší svou k hledání Hospodina Boha svého, a přičiníce se, vystavějte svatyni Hospodinu Bohu, abyste tam vnesli truhlu smlouvy Hospodinovy, a nádobí Bohu posvěcená do domu vystaveného jménu Hospodinovu.