1 Levaram a arca de Deus, e colocaram-na no meio da tenda que Davi tinha armado; e ofereceram holocaustos e ofertas pacíficas diante de Deus.
2 Tendo Davi acabado de oferecer os holocaustos e ofertas pacíficas, abençoou ao povo em nome de Jeová.
3 Distribuiu a todos de Israel um por um, tanto a homens como a mulheres, um pão, um pedaço de carne, e um cacho de passas.
4 Designou dentre os levitas os que haviam de ministrar diante da arca de Jeová, e de celebrar e louvar a Jeová e de lhe agradecer, a saber:
5 Asafe, o chefe, Zacarias, o segundo depois dele, Jeiel, Semiramote, Jeiel, Matitias, Eliabe, Benaia, Obede-Edom e Jeiel, com alaúdes e harpas, e Asafe com címbalos que soavam alto;
6 e os sacerdotes Benaia e Jaaziel tocavam continuamente as trombetas diante da arca da aliança de Deus.
7 Então nesse dia foi que Davi pela primeira vez ordenou que pelo ministério de Asafe e de seus irmãos, se dessem ações de graças.
8 Louvai a Jeová, invocai o seu nome; Fazei conhecidos entre os povos os seus feitos.
9 Cantai-lhe, cantai-lhe louvores; Falai de todas as suas obras maravilhosas.
10 Gloriai-vos no seu santo nome: Alegre-se o coração dos que buscam a Jeová.
11 Buscai a Jeová e a sua fortaleza, Buscai a sua face para sempre.
12 Lembrai-vos das obras maravilhosas que ele tem feito: Das suas maravilhas e dos juízos da sua boca,
13 Vós, semente de Israel, seu servo, Vós, filhos de Jacó, seus escolhidos.
14 Ele é Jeová nosso Deus: Os seus juízos estão em toda a terra.
15 Lembrai-vos para sempre da sua aliança: A palavra que prescreveu para mil gerações;
16 Da aliança que fez com Abraão, E do seu juramento a Isaque,
17 Ele a confirmou a Jacó como estatuto, A Israel como aliança eterna,
18 Dizendo: A ti te darei a terra de Canaã, A porção da vossa herança,
19 Sendo que éreis poucos em número, Sim, mui poucos, e peregrinos nela.
20 Andaram de nação em nação, E dum reino para outro povo.
21 A ninguém permitiu que lhes fizesse o mal, E por amor deles repreendeu a reis,
22 Dizendo: Não toqueis os meus ungidos, E não façais o mal aos meus profetas.
23 Cantai a Jeová, ó terra toda; Anunciai de dia em dia a sua salvação.
24 Publicai a sua glória entre as nações, As suas obras maravilhosas entre todos os povos,
25 Porque grande é Jeová, e mui digno de louvor: Ele é também mais temível do que todos os deuses.
26 Todos os deuses dos povos são ídolos, Mas Jeová fez os céus.
27 Honra e majestade acham-se diante dele, Fortaleza e alegria na sua morada.
28 Tributai a Jeová, ó famílias dos povos, Tributai a Jeová glória e fortaleza.
29 Tributai a Jeová a glória devida ao seu nome: Trazei uma oferta, e vinde à sua presença; Adorai a Jeová na beleza da santidade.
30 Trema diante dele toda a terra: O mundo se acha firmado, de maneira que se não pode mover.
31 Alegrem-se os céus e regozije-se a terra; Que digam entre as nações: Jeová reina.
32 Brama o mar e a sua plenitude, Exulte o campo e tudo quanto há nele;
33 Então as árvores do bosque cantarão de regozijo diante de Jeová, Porque ele vem julgar a terra.
34 Dai graças a Jeová, porque é bom; Pois a sua misericórdia dura para sempre.
35 E dizei: Salva-nos, ó Deus da nossa salvação, Ajunta-nos e livra-nos das nações, Para que demos graças ao teu santo nome, E exultemos em teu louvor.
36 Bendito seja Jeová, Deus de Israel, Desde a eternidade até a eternidade, Todo o povo disse: Amém, e louvou a Jeová.
37 Davi deixou ali perante a arca da aliança de Jeová a Asafe e seus irmãos, para ministrarem continuamente diante dela, segundo exigia a obra de cada dia;
38 também deixou a Obede-Edom com seus irmãos, em número de sessenta e oito; e a Obede-Edom, filho de Jedutum, e a Hosa, para serem porteiros:
39 e ao sacerdote Zadoque e aos sacerdotes, seus irmãos, diante do tabernáculo de Jeová, no alto que havia em Gibeom,
40 para oferecerem holocaustos a Jeová continuamente de manhã e de tarde sobre o altar de holocaustos, segundo tudo o que está escrito na lei que Jeová ordenou a Israel;
41 e juntamente com eles a Hemã, a Jedutum e aos mais que foram escolhidos, que foram nominalmente designados, para darem graças a Jeová, porque a sua misericórdia dura para sempre;
42 e com eles a Hemã e a Jedutum que tinham trombetas e címbalos para os que haviam de tocar alto, e instrumentos para os cânticos de Deus; e os filhos de Jedutum para serem porteiros,
43 Foi-se todo o povo cada um para sua casa; e voltou Davi para abençoar a sua casa.
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.