1 Vendo Atalia, mãe de Acazias, que seu filho era morto, levantou-se e destruiu toda a descendência real.

2 Mas Jeoseba, filha do rei Jorão, irmã de Acazias, tomou a Joás, filho de Acazias, e do meio dos filhos do rei que foram mortos furtou-o com sua ama, e pô-los na câmara; esconderam-no de Atalia, de maneira que não foi morto.

3 Esteve com ela escondido seis anos na casa de Jeová; e Atalia reinou sobre a terra.

4 No sétimo ano enviou Joiada e mandou vir os centuriões dos caritas e da guarda, e fê-los entrar à sua presença na casa de Jeová; fez com eles aliança e, ajuramentando-os na casa de Jeová, mostrou-lhes o filho do rei.

5 Ordenou-lhes, dizendo: Esta é a coisa que haveis de fazer: uma terça parte de vós, os que entrais no sábado, fará a guarda da casa do rei;

6 outra terça parte ficará à porta de Sur; e a outra terça parte à porta detrás do quartel da guarda. Assim fareis a guarda da casa, e servireis de barreira.

7 As duas companhias, a saber, todos os que saem no sábado, farão a guarda da casa de Jeová junto ao rei.

8 Rodeareis o rei, cada um com as suas armas na mão; e aquele que entrar dentro das fileiras, seja morto. Estai com o rei quando sair e quando entrar.

9 Fizeram os centuriões conforme tudo o que ordenara o sacerdote Joiada. Tomando cada um os seus homens, os que haviam de entrar no sábado juntamente com os que haviam de sair no sábado, vieram ter com o sacerdote Joiada.

10 O sacerdote entregou aos centuriões as lanças e os escudos que haviam sido do rei Davi, os quais estavam na casa de Jeová.

11 Os da guarda puseram-se à roda do rei, cada um com as armas na mão, desde o lado direito até o lado esquerdo da casa, ao longo do altar e da casa.

12 Então Joiada lhes apresentou o filho do rei, pôs-lhe a coroa e deu-lhe o testemunho. Eles o constituíram rei e o ungiram; bateram as mãos e disseram: Viva o rei.

13 Ouvindo Atalia o clamor da guarda e do povo, entrou ao povo na casa de Jeová;

14 olhou, e eis que o rei estava junto à coluna, como era o costume, e os capitães e as trombetas perto do rei; todo o povo da terra estava alegre e tocava as trombetas. Atalia rasgou os seus vestidos, e gritou: Traição, traição.

15 Joiada, o sacerdote, ordenou aos centuriões que comandavam as tropas e disse-lhes: Levai-a para fora das fileiras; aquele que a seguir, matai-o à espada, porque o sacerdote disse: Não seja ela morta na casa de Jeová.

16 Abriram caminho para ela; ela foi pelo caminho da entrada dos cavalos à casa do rei; e ali foi morta.

17 Joiada fez aliança entre Jeová e o rei e o povo, para serem eles o povo de Jeová; também fez aliança entre o rei e o povo.

18 Todo o povo da terra foi à casa de Baal, e a derrubaram; fizeram em pedaços os altares e as imagens de Baal, e mataram a Matã, sacerdote de Baal, diante dos altares. O sacerdote pôs oficiais sobre a casa de Jeová.

19 Tomou os centuriões, os caritas, os da guarda e todo o povo da terra; conduziram da casa de Jeová o rei e foram à casa do rei pelo caminho da porta dos da guarda. O rei sentou-se sobre o trono dos reis.

20 E todo o povo da terra se alegrou, e a cidade ficou em paz; e mataram a Atalia à espada na casa do rei.

21 Tinha Jeoás sete anos quando começou a reinar.

1 Atalia pak matka Ochoziášova viduci, že umřel syn její, vstavši, pomordovala všecko símě královské.

2 Ale Jozaba dcera krále Jehorama, sestra Ochoziášova, vzala Joasa syna Ochoziášova, a ukradši ho z prostředku synů královských, kteříž mordováni byli, skryla jej i s chůvou jeho v pokoji, kdež lůže byla. A tak skryli ho před Atalií, a není zamordován.

3 I byl s ní v domě Hospodinově tajně za šest let, v nichž Atalia kralovala nad zemí.

4 Léta sedmého poslav Joiada, povolal setníků, hejtmanů a drabantů. I uvedl je k sobě do domu Hospodinova, a učinil s nimi smlouvu, a zavázav je přísahou v domě Hospodinově, ukázal jim syna králova.

5 A přikázal jim, řka: Tato jest věc, kterouž učiníte: Třetí díl vás, kteříž přicházíte v sobotu, a držíte stráž, bude při domě králově,

6 A díl třetí bude u brány Sur, a třetí díl bude u brány za drabanty, a budete stráž držeti, ostříhajíce domu tohoto před outokem.

7 Vy pak všickni, kteříž byste odjíti měli v sobotu, po vykonání povinnosti při domě Hospodinově, ve dvě poboční stráže rozdělení, buďte při králi.

8 A tak obstoupíte krále vůkol, jeden každý majíce braň svou v rukou svých. Kdož by pak šel do šiku vašeho, ať umře; a budete při králi, když bude vycházeti i když bude vcházeti.

9 Protož učinili setníci ti všecky věci tak, jakž byl rozkázal Joiada kněz, a vzavše jeden každý muže své, kteříž přicházeli v sobotu a kteříž odcházeli v sobotu, přišli k Joiadovi knězi.

10 I dal kněz setníkům kopí a pavézy, kteréž byly Davida krále, a kteréž byly v domě Hospodinově.

11 Stáli pak ti drabanti, jeden každý držíce braň svou v ruce své, od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáři a proti domu při králi vůkol.

12 Tedy vyvedl syna králova, a vstavil na něj korunu a ozdobu. I ustanovili jej králem a pomazali ho, a plésajíce rukama, říkali: Živ buď král!

13 V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu, vešla k lidu do domu Hospodinova.

14 A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, vedlé obyčeje s knížaty, a trouby byly před králem, a všecken lid země byl vesel, i troubili v trouby. Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla: Spiknutí, spiknutí!

15 Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem, řka jim: Pusťte ji prostředkem řadu, a i toho, kdož by za ní šel, zabíte mečem. Nebo byl řekl kněz: Ať není zabita v domě Hospodinově.

16 I pustili ji. Ale když přišla na cestu, kudy koni vcházejí do domu královského, tu jest zabita.

17 Tedy učinil Joiada smlouvu mezi Hospodinem a mezi králem, i mezi lidem, aby byli lid Hospodinův; též mezi králem a mezi lidem.

18 Potom šel všecken lid země do domu Bálova, a zbořili jej, i oltáře jeho a obrazy jeho v kusy stroskotali; Matana také kněze Bálova zabili před oltáři. Kněz pak znovu nařídil přisluhující v domě Hospodinově.

19 A pojav ty setníky a hejtmany, i drabanty se vším lidem země, provázeli krále z domu Hospodinova, a přišli cestou k bráně drabantů do domu královského. Kdežto posadil se na stolici královské.

20 I veselil se všecken lid země, a město se upokojilo. Atalii pak zabili mečem u domu královského.

21 A byl Joas v sedmi letech, když počal kralovati.