1 Depois disto consultou Davi a Jeová, dizendo: Subirei a alguma das cidades de Judá? Respondeu-lhe Jeová: Sobe. Perguntou Davi: Para onde subirei? Respondeu Jeová: Para Hebrom.

2 Subiu Davi, e também suas mulheres, Ainoã a jezreelita e Abigail que fora mulher de Nabal o carmelita.

3 Davi fez subir os homens que estavam com ele, cada um com a sua família; e habitaram nas cidades de Hebrom.

4 Vieram os homens de Judá, e ungiram ali a Davi rei sobre a casa de Judá. Noticiaram a Davi que os homens de Jabes-Gileade tinham sepultado a Saul.

5 Então enviou Davi mensageiros aos homens de Jabes-Gileade, e disse-lhes: Benditos sejais vós de Jeová, porque fizestes esta beneficência ao vosso senhor, a Saul, e o sepultastes.

6 Agora use Jeová de beneficência e fidelidade para convosco; eu também vos farei o bem, porque fizestes isto.

7 Agora esforcem-se as vossas mãos, e sede homens de valor, porque Saul, vosso senhor, é morto, e os da casa de Judá me ungiram por seu rei.

8 Abner, filho de Ner, capitão do exército de Saul, tomara a Is-Bosete, filho de Saul, e o fizera passar a Maanaim.

9 Depois o constituiu rei sobre Gileade, sobre os asuritas, sobre Jezreel, sobre Efraim, sobre Benjamim e sobre todo o Israel.

10 (Tinha Is-Bosete, filho de Saul, quarenta anos quando começou a reinar sobre Israel, e reinou dois anos.) Só a casa de Judá seguiu a Davi.

11 Foi o tempo que reinou Davi em Hebrom sobre a casa de Judá sete anos e seis meses.

12 Abner, filho de Ner, com os servos de Is-Bosete, filho de Saul, saiu de Maanaim para Gibeom.

13 Joabe, filho de Zeruia, e os servos de Davi saíram e encontraram-se com eles ao tanque de Gibeom. Pararam, estes da banda de cá do tanque, e aqueles da banda de lá.

14 Disse Abner a Joabe: Levantem-se os moços e batam-se diante de nós. Respondeu Joabe: Levantem-se.

15 Levantaram-se e passaram em igual número: doze homens por Benjamim, e por Is-Bosete, filho de Saul, e doze dos servos de Davi.

16 Cada um, tomando pela cabeça ao seu competidor, meteu-lhe a espada no lado; assim caíram juntos. Pelo que aquele lugar que está em Gibeom foi chamado Helcate-Hazurim.

17 Seguiu-se uma crua peleja naquele dia, e foi derrotado Abner, e os homens de Israel, diante dos servos de Davi.

18 Estavam ali os três filhos de Zeruia: Joabe, Abisai e Asael. Asael era ligeiro de pés, como uma gazela selvagem.

19 Perseguia Asael a Abner, e não declinou de detrás de Abner nem para a direita nem para a esquerda.

20 Então olhou Abner para trás e perguntou: És tu Asael? Ele respondeu: Sou eu.

21 Disse-lhe Abner: Desvia-te para a direita ou para a esquerda, apanha um dos mancebos e toma-lhe os despojos. Asael, porém, não quis desviar-se de detrás dele.

22 Abner tornou a dizer a Asael: Desvia-te de detrás de mim, por que te feriria e daria contigo em terra? como levantaria eu o meu rosto diante de Joabe, teu irmão?

23 Todavia recusou desviar-se; pelo que Abner, com um golpe de lança para trás, o feriu na barriga, e saiu-lhe a lança pelas costas. Asael caiu ali e morreu no mesmo lugar. Todos quantos chegavam ao lugar em que Asael caiu e morreu, paravam.

24 Mas Joabe e Abisai perseguiram a Abner, e pôs-se o sol, quando chegaram ao outeiro de Amá, que está defronte de Gia, pelo caminho do deserto de Gibeão.

25 Os filhos de Benjamim ajuntaram-se atrás de Abner e, cerrados num batalhão, fizeram alto no cume dum outeiro.

26 Então gritou Abner a Joabe e disse: Devorará a espada para sempre? não sabes que serão amargas as suas conseqüências? até quando te demorarás em ordenar ao povo que deixe de perseguir a seus irmãos?

27 Joabe respondeu: Pela vida de Deus, se não tivesses falado, só amanhã cedo o povo cessaria de perseguir, cada um a seu irmão.

28 Tocou Joabe a trombeta, e fez alto todo o povo; não perseguiram mais a Israel, nem tão pouco pelejaram mais.

29 Abner e seus homens marcharam toda aquela noite pela Arabá; passaram o Jordão e, percorrido todo o Bitrom, chegaram a Maanaim.

30 Joabe voltou de seguir a Abner; e tendo ele ajuntado todo o povo, faltavam dos servos de Davi dezenove homens, e Asael.

31 Mas os servos de Davi tinham ferido trezentos e sessenta homens dentre os de Benjamim, e dentre os de Abner, de tal maneira que morreram.

32 Levantaram a Asael, e enterraram-no na sepultura de seu pai, o qual estava em Belém. Marcharam toda a noite Joabe e seus homens, e amanheceu-lhes o dia em Hebrom.

1 I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, řka: Mám-li jíti do některého města Judského? Jemuž odpověděl Hospodin: Jdi. I řekl David: Kam mám jíti? Odpověděl: Do Hebronu.

2 A protož bral se tam David, ano i obě manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.

3 Muže také své, kteříž s ním byli, pojal David, jednoho každého s čeledí jeho, a bydlili v městech Hebronských.

4 I přišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, řkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.

5 Tedy poslav David posly k mužům Jábes Galád, řekl jim: Požehnaní jste vy před Hospodinem, že jste učinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.

6 Protož nyní učiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáť s vámi učiním milost, kteříž jste to učinili.

7 A tak tedy posilňtež rukou svých a buďtež stateční; nebo ač umřel pán váš Saul, však již mne pomazali dům Judův za krále nad sebou.

8 Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.

9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.

10 Ve čtyřidcíti letech byl Izbozet syn Saulův, když počal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvě létě. (Toliko dům Judův přídržel se Davida.

11 A byl počet dnů, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.)

12 Potom vytáhl Abner syn Nerův, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.

13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právě u rybníka Gabaon. I pozůstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.

14 Tedy řekl Abner Joábovi: Nechť vystoupí nyní mládenci a pohrají před námi. I řekl Joáb: Nechť vystoupí.

15 A tak vystoupili a vyšli v rovném počtu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníků Davidových.

16 Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.

17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníků Davidových.

18 Byli tu také tři synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl čerstvý na nohy své jako srna v poli.

19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, běže za Abnerem.

20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a řekl: Ty-li jsi Azael? Odpověděl: Jsem.

21 Tedy řekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobě jednoho z mládenců těch, a vezmi sobě kořisti jeho. Ale nechtěl Azael uchýliti se od něho.

22 Ještě znovu Abner řekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináč přirazím tě až k zemi, a jak bych směl pohleděti na Joába bratra tvého?

23 Když pak nechtěl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hřbetem jeho; a padl tu na tom místě, na kterémž i umřel. A kdožkoli přicházeli k místu, na němž padl Azael a umřel, zastavovali se.

24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni přišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.

25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.

26 Odkudž zavolal Abner na Joába, řka: Zdaliž bez přestání sžírati bude meč tvůj? Nevíš-liž, že hořkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honění bratří svých?

27 I řekl Joáb: Živť jest Bůh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honění bratra svého.

28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.

29 A tak Abner i lid jeho šli přes pole celou tu noc, a přepravili se přes Jordán, a prošedše všecku Betoron, přišli do Mahanaim.

30 Ale Joáb navrátiv se od honění Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníků Davidových devatenácti mužů a Azaele.

31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužů Abnerových tři sta a šedesáte mužů, kteříž tu zahynuli.

32 A vzavše Azaele, pohřbili jej v hrobě otce jeho, kterýž byl v Betlémě. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když přicházeli do Hebronu.