1 Portanto, meus amados e saudosos irmãos, minha alegria e coroa, estai assim firmes no Senhor, caríssimos.

2 Rogo a Evódia e rogo a Síntique que sintam o mesmo no Senhor.

3 A ti, fiel companheiro, também suplico que as ajudes, porque trabalharam comigo no Evangelho, e em companhia de Clemente com os outros meus cooperadores, cujos nomes estão no livro da vida.

4 Regozijai-vos sempre no Senhor; outra vez digo, regozijai-vos.

5 A vossa mansidão seja conhecida de todos os homens. O Senhor está perto.

6 Não andeis cuidadosos de coisa alguma, antes em tudo sejam conhecidos os vossos pedidos diante de Deus pela oração e pela súplica com ações de graças.

7 A paz de Deus, que excede todo o entendimento, guardará os vossos corações e os vossos pensamentos em Cristo Jesus.

8 Finalmente, irmãos, tudo o que é verdadeiro, tudo o que é venerável, tudo o que é justo, tudo o que é puro, tudo o que é amável, tudo o que é de boa fama, se há alguma virtude e se há algum louvor, seja isso o que ocupe os vossos pensamentos.

9 O que também aprendestes, recebestes e ouvistes de mim e em mim vistes, isso praticai; e o Deus de paz será convosco.

10 Muito me alegro no Senhor de que já por fim tenhais renovado o vosso cuidado para comigo, o qual sempre tínheis, mas vos faltava oportunidade.

11 Não digo isto por causa da necessidade: pois eu da minha parte tenho aprendido a contentar-me com as circunstâncias em que me acho.

12 Sei ainda viver na penúria, e sei também viver na abundância; em tudo e em todas as coisas sei o que é ter fartura e ter fome, ter abundância e padecer necessidade.

13 Tudo posso naquele que me fortalece.

14 Entretanto fizestes bem em tomar parte na minha tribulação.

15 Também vós sabeis, filipenses, que no princípio da minha pregação do Evangelho, quando parti da Macedônia, nenhuma igreja comunicou comigo na relação de dar e receber, senão vós somente,

16 porque estando eu ainda em Tessalônica, mandastes não uma vez, mas duas, a acudir às minhas necessidades.

17 Não é porque procure eu dádivas, mas procuro o fruto que cresça para a vossa conta.

18 Porém tenho todo o necessário, em tudo tenho abundância; estou cheio, tendo recebido de Epafrodito o que me mandastes, com um cheiro suave, como um sacrifício aceitável e aprazível a Deus.

19 Meu Deus suprirá todas as vossas necessidades conforme as suas riquezas na glória em Cristo Jesus.

20 Ora, a nosso Deus e Pai seja dada glória pelos séculos dos séculos. Amém.

21 Saudai a cada um dos santos em Cristo Jesus. Os irmãos que estão comigo, vos saúdam.

22 Todos os santos vos saúdam, especialmente os da casa de César.

23 A graça do Senhor Jesus Cristo seja com o vosso espírito.

1 A tak, bratří moji milí a přežádoucí, jenž jste radost a koruna má, tak stůjte v Pánu, milí.

2 Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.

3 Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichžto jména napsána jsou v knize života.

4 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.

5 Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.

6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.

7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.

8 Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte.

9 Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.

10 Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.

11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.

12 Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.

13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.

14 Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.

15 Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.

16 Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.

17 Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.

18 Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.

19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.

20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.

21 Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.

22 Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.

23 Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. List tento k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi.