1 Pois eis que naqueles dias e naquele tempo, em que eu fizer tornar o cativeiro de Judá e de Jerusalém,
2 congregarei todas as nações, e as farei descer ao vale de Josafá; ali entrarei em juízo com elas por causa do meu povo e por causa da minha herança Israel, que elas espalharam por entre os povos, dividindo entre si a terra.
3 Elas deitaram sortes sobre o meu povo; deram um menino por uma meretriz, e venderam uma menina por vinho para beberem.
4 Que tendes vós comigo, Tiro e Sidom, e todas as regiões da Filístia? acaso me dareis vós a paga? e se ma derdes, ligeira e prontamente vos farei tornar a paga sobre a vossa cabeça.
5 Porquanto levastes a minha prata e o meu ouro, e metestes nos vossos templos as minhas coisas formosas e preciosas;
6 também vendestes os filhos de Judá e os filhos de Jerusalém aos filhos dos gregos, para os removerdes longe dos seus confins:
7 eis que os suscitarei do lugar para onde os vendestes, e farei tornar a vossa paga sobre a vossa cabeça;
8 venderei vossos filhos e vossas filhas nas mãos dos filhos de Judá, e eles os venderão aos homens de Saba, a uma nação remota; pois Jeová o disse.
9 Proclamai isto entre as nações; preparai a guerra; suscitai os valentes; cheguem-se todos os homens de guerra; subam.
10 Forjai espadas das relhas dos vossos arados, e lanças das vossas podadeiras; diga o fraco: Eu sou forte.
11 Apressai-vos e vinde, todas as nações ao redor e ajuntai-vos; para ali faze, ó Jeová, descer os teus valentes.
12 Suscitem-se as nações, e subam ao vale de Josafá; pois ali me sentarei para julgar todas as nações ao redor.
13 Metei a foice, porque está madura a ceifa, vinde, pisai, porque o lagar está cheio, e os vasos dos lagares trasbordam; pois grande é a sua malícia.
14 Multidões, multidões no vale da decisão; porque o dia de Jeová está perto no vale da decisão:
15 o sol e a lua escurecem, e as estrelas retiram o seu resplendor.
16 Jeová rugirá de Sião, e de Jerusalém fará ouvir a sua voz; os céus e a terra tremerão: Jeová, porém, será um refúgio para o seu povo, e um lugar forte para os filhos de Israel.
17 Assim sabereis que eu sou Jeová vosso Deus, que habita em Sião, meu santo monte; então Jerusalém será santa, e estrangeiros não passarão mais por ela.
18 Naquele dia acontecerá que os montes destilarão vinho doce, e os outeiros manarão leite, e em todas as torrentes de Judá correrão águas, e uma fonte sairá da casa de Jeová, e regará o vale de Sitim.
19 O Egito será uma desolação, e Edom um deserto assolado, por causa da violência feita aos filhos de Judá, porque derramaram na sua terra o sangue inocente.
20 Judá, porém, permanecerá para sempre, e Jerusalém de geração em geração.
21 Eu purificarei o seu sangue que não purifiquei; pois Jeová habita em Sião.
1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,
2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.
3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili.
4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši,
5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých,
6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich.
7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši.
8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil.
9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční.
10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.
11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji.
12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní.
13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich.
14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání.
15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.
16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.
17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více.
18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim.
19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich.
20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu.
21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.