1 Oráculo da palavra de Jeová a Israel por intervenção de Malaquias.

2 Eu vos tenho amado, diz Jeová. Contudo vós dizeis: Em que nos tens amado? Acaso não era Esaú irmão de Jacó? diz Jeová; contudo amei a Jacó,

3 e aborreci a Esaú, e fiz dos seus montes uma desolação, e dei a sua herança aos chacais do deserto.

4 Portanto Edom diz: Temos sido arruinados, mas voltaremos e edificaremos os lugares desolados. Assim diz Jeová dos exércitos: Eles edificarão, eu, porém, demolirei; e chamar-lhes-ão Termo de impiedade, e: Povo contra o qual Jeová está indignado para sempre.

5 Os vossos olhos o verão, e vós direis: Magnificado seja Jeová sobre o termo de Israel.

6 O filho honra a seu pai, e o servo a seu amo; se eu, pois, sou pai, onde está a minha honra? e se sou amo, onde está o temor de mim? diz Jeová dos exércitos a vós, ó sacerdotes, que desprezais o meu nome. Vós dizeis: Em que temos desprezado o teu nome?

7 Ofereceis sobre o meu altar pão profano, e dizeis: Em que te havemos profanado? Nisto que dizeis: A mesa de Jeová é desprezível.

8 Quando oferecerdes em sacrifício um animal cego, isso não é mau? e quando oferecerdes o que é coxo e doente, isso não é mau? Apresenta-o, pois, ao teu governador; acaso terá ele agrado em ti? ou aceitará ele a tua pessoa? diz Jeová dos exércitos.

9 Agora suplicai o favor de Deus, para que se compadeça de nós (isso tem sido feito por vossas mãos). Acaso aceitará ele qualquer um de vós? diz Jeová dos exércitos.

10 Oxalá que entre vós houvesse um só que fechasse as portas, para que não acendesseis debalde fogo sobre o meu altar! Não tenho prazer em vós, diz Jeová dos exércitos, nem aceitarei da vossa mão oferta alguma.

11 Pois desde o nascente do sol até o poente do mesmo é grande entre os gentios o meu nome; e em todo o lugar se oferece ao meu nome incenso, e uma oblação pura; porque o meu nome é grande entre os gentios, diz Jeová dos exércitos.

12 Mas vós o profanais, nisto que dizeis: A mesa de Jeová está profanada, e o seu fruto, isto é, a sua comida, é desprezível.

13 Dizeis também: Eis, que de canseira é! e tende-lo desprezado, diz Jeová dos exércitos; e tendes trazido o que foi roubado, e o coxo e o doente; assim trazeis a oferta. Aceitaria eu isso da vossa mão? diz Jeová.

14 Mas maldito seja o enganador que tem no seu rebanho um animal macho, e vota e sacrifica a Jeová o que tem mácula, pois eu sou um grande rei, diz Jeová dos exércitos, e o meu nome é terrível entre os gentios.

1 Břímě slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.

2 Miluji vás, praví Hospodin, vy pak říkáte: V čem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobův? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba.

3 Ezau pak měl jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a dědictví jeho drakům pouště.

4 Řekne-li Idumejská země: Ochuzeniť jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupů: Oni nechť stavějí, a já budu bořiti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nějž hněviv bude Hospodin až na věky.

5 Což oči vaše uzří, a vy díte: Veleben buď Hospodin po pomezích Izraelských.

6 Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?

7 Kteříž přinášejíce na oltář můj obět poškvrněnou, říkáte: Čímž jsme tě poškvrnili? Tím, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest.

8 Nebo když přivodíte slepé k obětování, což to není nic zlého? A když přivodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a přijme-li tvář tvou, praví Hospodin zástupů.

9 A protož nyní kořtež se tváři Boha silného, aby nám milost učinil. Ale když to z rukou vašich jest, přijme-liž kterého z vás oblíčej? praví Hospodin zástupů.

10 Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavřel dvéře, aneb zapálil na oltáři mém darmo? Nemámť v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupů, a oběti nepřijmu z ruky vaší.

11 Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém místě kadění přinášíno bude jménu mému, a obět čistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupů,

12 Ačkoli vy ho poškvrňujete, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest, a což kladeno bývá na něj, že jest chaterný pokrm.

13 Říkáte také: Ach, větší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin zástupů. Nebo přinášíte to, což jest vydřeno, a chromé i nemocné, přinášejíce dar. To-liž mám přijímati z ruky vaší? praví Hospodin.

14 Anobrž zlořečený jest fortelný, kterýž maje v svém stádě samce, činí slib, a obětuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupů, a jméno mé jest hrozné mezi národy.