1 But Saul, still breathing threats and slaughter against the disciples of the Lord, went to the high priest 2 and asked for letters from him to the synagogues of Damascus, that if he found any who were of the Way, whether men or women, he might bring them bound to Jerusalem. 3 As he traveled, he got close to Damascus, and suddenly a light from the sky shone around him. 4 He fell on the earth, and heard a voice saying to him, "Saul, Saul, why do you persecute me?"

5 He said, "Who are you, Lord?"

The Lord said, "I am Jesus, whom you are persecuting. 6 But rise up and enter into the city, then you will be told what you must do."

7 The men who traveled with him stood speechless, hearing the sound, but seeing no one. 8 Saul arose from the ground, and when his eyes were opened, he saw no one. They led him by the hand and brought him into Damascus. 9 He was without sight for three days, and neither ate nor drank.

10 Now there was a certain disciple at Damascus named Ananias. The Lord said to him in a vision, "Ananias!"

He said, "Behold, it’s me, Lord."

11 The Lord said to him, "Arise and go to the street which is called Straight, and inquire in the house of Judah for one named Saul, a man of Tarsus. For behold, he is praying, 12 and in a vision he has seen a man named Ananias coming in and laying his hands on him, that he might receive his sight."

13 But Ananias answered, "Lord, I have heard from many about this man, how much evil he did to your saints at Jerusalem. 14 Here he has authority from the chief priests to bind all who call on your name."

15 But the Lord said to him, "Go your way, for he is my chosen vessel to bear my name before the nations and kings, and the children of Israel. 16 For I will show him how many things he must suffer for my name’s sake."

17 Ananias departed and entered into the house. Laying his hands on him, he said, "Brother Saul, the Lord, who appeared to you on the road by which you came, has sent me that you may receive your sight and be filled with the Holy Spirit." 18 Immediately something like scales fell from his eyes, and he received his sight. He arose and was baptized. 19 He took food and was strengthened.

Saul stayed several days with the disciples who were at Damascus. 20 Immediately in the synagogues he proclaimed the Christ, that he is the Son of God. 21 All who heard him were amazed, and said, "Isn’t this he who in Jerusalem made havoc of those who called on this name? And he had come here intending to bring them bound before the chief priests!"

22 But Saul increased more in strength, and confounded the Jews who lived at Damascus, proving that this is the Christ. 23 When many days were fulfilled, the Jews conspired together to kill him, 24 but their plot became known to Saul. They watched the gates both day and night that they might kill him, 25 but his disciples took him by night and let him down through the wall, lowering him in a basket.

26 When Saul had come to Jerusalem, he tried to join himself to the disciples; but they were all afraid of him, not believing that he was a disciple. 27 But Barnabas took him and brought him to the apostles, and declared to them how he had seen the Lord on the way, and that he had spoken to him, and how at Damascus he had preached boldly in the name of Jesus. 28 He was with them entering into Jerusalem, 29 preaching boldly in the name of the Lord Jesus. He spoke and disputed against the Hellenists, but they were seeking to kill him. 30 When the brothers knew it, they brought him down to Caesarea and sent him off to Tarsus.

31 So the assemblies throughout all Judea, Galilee, and Samaria had peace and were built up. They were multiplied, walking in the fear of the Lord and in the comfort of the Holy Spirit.

32 As Peter went throughout all those parts, he came down also to the saints who lived at Lydda. 33 There he found a certain man named Aeneas, who had been bedridden for eight years because he was paralyzed. 34 Peter said to him, "Aeneas, Jesus Christ heals you. Get up and make your bed!" Immediately he arose. 35 All who lived at Lydda and in Sharon saw him, and they turned to the Lord.

36 Now there was at Joppa a certain disciple named Tabitha, which when translated means Dorcas. This woman was full of good works and acts of mercy which she did. 37 In those days, she became sick and died. When they had washed her, they laid her in an upper room. 38 As Lydda was near Joppa, the disciples, hearing that Peter was there, sent two men to him, imploring him not to delay in coming to them. 39 Peter got up and went with them. When he had come, they brought him into the upper room. All the widows stood by him weeping, and showing the tunics and other garments which Dorcas had made while she was with them. 40 Peter sent them all out, and knelt down and prayed. Turning to the body, he said, "Tabitha, get up!" She opened her eyes, and when she saw Peter, she sat up. 41 He gave her his hand and raised her up. Calling the saints and widows, he presented her alive. 42 This became known throughout all Joppa, and many believed in the Lord. 43 He stayed many days in Joppa with a tanner named Simon.

1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,

2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.

3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.

4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?

5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.

7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.

8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.

9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.

10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.

11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,

12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.

13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.

14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.

15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.

16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.

17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.

18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.

19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.

20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.

21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?

22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.

23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.

24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.

25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.

26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.

27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.

28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,

29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.

30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.

31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.

32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.

33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.

34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.

35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.

36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.

37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.

38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.

39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.

40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.

41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.

42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.

43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.