1 Moreover Yahweh’s word came to me, saying, 2 "Son of man, set your face against Mount Seir, and prophesy against it, 3 and tell it, ‘The Lord Yahweh says: "Behold, I am against you, Mount Seir, and I will stretch out my hand against you. I will make you a desolation and an astonishment. 4 I will lay your cities waste, and you will be desolate. Then you will know that I am Yahweh.

5 "‘"Because you have had a perpetual hostility, and have given over the children of Israel to the power of the sword in the time of their calamity, in the time of the iniquity of the end, 6 therefore, as I live," says the Lord Yahweh, "I will prepare you for blood, and blood will pursue you. Since you have not hated blood, therefore blood will pursue you. 7 Thus I will make Mount Seir an astonishment and a desolation. I will cut off from it him who passes through and him who returns. 8 I will fill its mountains with its slain. The slain with the sword will fall in your hills and in your valleys and in all your watercourses. 9 I will make you a perpetual desolation, and your cities will not be inhabited. Then you will know that I am Yahweh.

10 "‘"Because you have said, ‘These two nations and these two countries will be mine, and we will possess it,’ although Yahweh was there, 11 therefore, as I live," says the Lord Yahweh, "I will do according to your anger, and according to your envy which you have shown out of your hatred against them; and I will make myself known among them when I judge you. 12 You will know that I, Yahweh, have heard all your insults which you have spoken against the mountains of Israel, saying, ‘They have been laid desolate. They have been given to us to devour.’ 13 You have magnified yourselves against me with your mouth, and have multiplied your words against me. I have heard it." 14 The Lord Yahweh says: "When the whole earth rejoices, I will make you desolate. 15 As you rejoiced over the inheritance of the house of Israel because it was desolate, so I will do to you. You will be desolate, Mount Seir, and all Edom, even all of it. Then they will know that I am Yahweh.’"

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.

3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.

4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.

6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.

7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.

8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.

9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.

10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,

11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.

12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.

13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.

14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.

15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.