1 For every high priest, being taken from among men, is appointed for men in things pertaining to God, that he may offer both gifts and sacrifices for sins. 2 The high priest can deal gently with those who are ignorant and going astray, because he himself is also surrounded with weakness. 3 Because of this, he must offer sacrifices for sins for the people, as well as for himself. 4 Nobody takes this honor on himself, but he is called by God, just like Aaron was. 5 So also Christ didn’t glorify himself to be made a high priest, but it was he who said to him,

"You are my Son.

Today I have become your father."

6 As he says also in another place,

"You are a priest forever,

after the order of Melchizedek."

7 He, in the days of his flesh, having offered up prayers and petitions with strong crying and tears to him who was able to save him from death, and having been heard for his godly fear, 8 though he was a Son, yet learned obedience by the things which he suffered. 9 Having been made perfect, he became to all of those who obey him the author of eternal salvation, 10 named by God a high priest after the order of Melchizedek.

11 About him we have many words to say, and hard to interpret, seeing you have become dull of hearing. 12 For although by this time you should be teachers, you again need to have someone teach you the rudiments of the first principles of the revelations of God. You have come to need milk, and not solid food. 13 For everyone who lives on milk is not experienced in the word of righteousness, for he is a baby. 14 But solid food is for those who are full grown, who by reason of use have their senses exercised to discern good and evil.

1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,

2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.

3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.

4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.

5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.

7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.

8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.

9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,

10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.

11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.

12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.

13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).

14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.