1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

1 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?

2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

9 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.

10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.

11 Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.12 A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]

6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

7 Ty jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítězným obdaříš. Sélah.

1 Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.

10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

3 Doufej v Hospodina, a

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.

13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.

33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.

8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.

7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.

11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?

7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]

1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.2 Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení, k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova.

20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.

17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

6 Hospodin se mnou, nebudu se báti. Co mi může učiniti člověk?

8 Lépe jest doufati v Hospodina, než naději skládati v člověku.

10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

6 Buďte silní a zmužile se mějte, nebojte se, ani se lekejte tváři jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj, on jde s tebou, neopustíť a nezanechá tebe.

27 Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,

12 A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.

17 Žádný nástroj proti tobě udělaný nepodaří se, a každý jazyk, povstávající proti tobě na soudu, potupíš. Toť jest dědictví služebníků Hospodinových, a spravedlnost jejich ode mne, praví Hospodin.

3 Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.

4 Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.

5 Jako ptáci létajíce, tak hájiti bude Hospodin zástupů Jeruzaléma, anobrž obhajuje vysvobodí, pomíjeje zachová.

17 Učte se dobře činiti, hledejte soudu, pozdvihněte potlačeného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastaňte vdovy.

19 Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete.20 Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od meče sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.

14 Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.

7 Dobrýť jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v něho doufají.

29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.

22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.

17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?

6 Tak abychom doufanlivě říkali: Pán spomocník můj, aniž se budu báti, by mi co učiniti mohl člověk.

7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.

6 Nespěmež tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme.

3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.

22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.

14 A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.15 A kdyžť víme, že nás slyší, prosili-li bychom zač, tedyť víme, že máme některé prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu.

18 Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší; ale ten, jenž narozen jest z Boha, ostříhá sebe samého, a ten zlostník se ho nedotýká.

11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.

15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.

32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

29 Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.

6 Tedy osadil David stráží Syrii Damašskou, a byli Syrští služebníci Davidovi, dávajíce plat; nebo zachovával Hospodin Davida, kamžkoli se obrátil.

8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.

18 Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.

11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.

7 Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.

11 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.

22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

16 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.

11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]

4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.

19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

10 Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.

6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.

114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.

17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.

8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.

16 Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.

7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

8 I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]

11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.

11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko.

8 Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? A však říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech.9 Naprosto zlořečení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko.10 Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.

26 K tomu obdařím je i okolí pahrbku svého požehnáním, a ssílati budu déšť časem svým; dešťové požehnání budou bývati;

12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.

10 Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchžto někteří žádostivi jsouce, pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými.

25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.

12 A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se za to; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne.