1 Ouvi esta palavra, que levanto como uma lamentação sobre vós, ó casa de Israel.

2 A virgem de Israel caiu,

e não mais tornará a levantar-se;

desamparada está na sua terra,

não há quem a levante.

3 Porque assim diz o Senhor Deus:

A cidade da qual saem mil

conservará cem,

e aquela da qual saem cem

conservará dez,

para a casa de Israel.

4 Porque assim diz o Senhor à casa de Israel:

Buscai-me, e vivei.

5 Mas não busqueis a Betel,

nem venhais a Gilgal,

nem passeis a Berseba,

porque Gilgal certamente

será levada ao cativeiro,

e Betel será desfeita em nada.

6 Buscai ao Senhor, e vivei,

para que ele não irrompa

na casa de José como um fogo,

e a consuma,

e não haja em Betel

quem o apague.

7 Vós que converteis o juízo

em alosna,

e deitais por terra a justiça,

8 Procurai o que faz o Sete-Estrelo

e o Órion

e torna a sombra da noite

em manhã,

e faz escurecer o dia

como a noite,

que chama as águas do mar,

e as derrama sobre a terra;

o Senhor é o seu nome.

9 O que promove súbita destruição

contra o forte;

de modo que venha a destruição

contra a fortaleza.

10 Odeiam na porta

ao que os repreende,

e abominam ao que fala

sinceramente.

11 Portanto, visto que pisais o pobre

e dele exigis um tributo de trigo,

edificastes casas

de pedras lavradas,

mas nelas não habitareis;

vinhas desejáveis plantastes,

mas não bebereis do seu vinho.

12 Porque sei que são muitas

as vossas transgressões

e graves os vossos pecados;

afligis o justo, tomais resgate,

e rejeitais os necessitados

na porta.

13 Portanto, o que for prudente

guardará silêncio naquele tempo,

porque o tempo será mau.

14 Buscai o bem, e não o mal,

para que vivais;

e assim o Senhor,

o Deus dos Exércitos,

estará convosco,

como dizeis.

15 Odiai o mal, e amai o bem,

e estabelecei na porta o juízo.

Talvez o Senhor Deus dos Exércitos

tenha piedade do remanescente

de José.

16 Portanto, assim diz o Senhor, o Deus dos Exércitos, o Senhor:

Em todas as ruas haverá pranto,

e em todas as estradas

dirão: Ai! Ai!

E ao lavrador chamarão

para choro,

e para pranto

os que souberem prantear.

17 E em todas as vinhas

haverá pranto;

porque passarei pelo meio de ti,

diz o Senhor.

18 Ai daqueles que desejam

o dia do Senhor!

Para que quereis vós

este dia do Senhor?

Será de trevas e não de luz.

19 É como se um homem fugisse

de diante do leão,

e se encontrasse com ele o urso;

ou como se entrando numa casa,

a sua mão encostasse à parede,

e fosse mordido por uma cobra.

20 Não será, pois,

o dia do Senhor

trevas e não luz,

e escuridão,

sem que haja resplendor?

21 Odeio, desprezo

as vossas festas,

e as vossas assembleias solenes

não me exalarão bom cheiro.

22 E ainda que me ofereçais

holocaustos, ofertas de alimentos,

não me agradarei delas;

nem atentarei

para as ofertas pacíficas

de vossos animais gordos.

23 Afasta de mim o estrépito

dos teus cânticos;

porque não ouvirei as melodias

das tuas violas.

24 Corra, porém, o juízo

como as águas,

e a justiça como o ribeiro

impetuoso.

25 Oferecestes-me vós sacrifícios e oblações no deserto por quarenta anos, ó casa de Israel? 26 Antes levastes a tenda de vosso Moloque, e a estátua das vossas imagens, a estrela do vosso deus, que fizestes para vós mesmos. 27 Portanto vos levarei cativos, para além de Damasco, diz o Senhor, cujo nome é o Deus dos Exércitos.

1 Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským. 2 Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl. 3 Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému. 4 Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte. 5 A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic. 6 Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské, 7 Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají), 8 Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin, 9 Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází. 10 Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají. 11 A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich. 12 Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte. 13 Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest. 14 Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte. 15 Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým. 16 Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati. 17 Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin. 18 Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla? 19 Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had. 20 Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota? 21 Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich. 22 Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím. 23 Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati. 24 Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný. 25 Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský? 26 Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali. 27 Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.