1 Blessed be Jehovah my rock,
Who teacheth my hands to war,
And my fingers to fight:
2 My lovingkindness, and my fortress,
My high tower, and my deliverer;
My shield, and he in whom I take refuge;
Who subdueth my people under me.
3 Jehovah, what is man, that thou takest knowledge of him?
Or the son of man, that thou makest account of him?
4 Man is like to vanity:
His days are as a shadow that passeth away.
5 Bow thy heavens, O Jehovah, and come down:
Touch the mountains, and they shall smoke.
6 Cast forth lightning, and scatter them;
Send out thine arrows, and discomfit them.
7 Stretch forth thy hand from above;
Rescue me, and deliver me out of great waters,
Out of the hand of aliens;
8 Whose mouth speaketh deceit,
And whose right hand is a right hand of falsehood.
9 I will sing a new song unto thee, O God:
Upon a psaltery of ten strings will I sing praises unto thee.
10 Thou art he that giveth salvation unto kings;
Who rescueth David his servant from the hurtful sword.
11 Rescue me, and deliver me out of the hand of aliens,
Whose mouth speaketh deceit,
And whose right hand is a right hand of falsehood.
12 When our sons shall be as plants grown up in their youth,
And our daughters as corner-stones hewn after the fashion of a palace;
13 When our garners are full, affording all manner of store,
And our sheep bring forth thousands and ten thousands in our fields;
14 When our oxen are well laden;
When there is no breaking in, and no going forth,
And no outcry in our streets:
15 Happy is the people that is in such a case;
Yea, happy is the people whose God is Jehovah.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.