1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.

1 Logo de manhã tiveram conselho os principais sacerdotes com os anciãos, os escribas e todo o sinédrio; e maniatando a Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.2 Pilatos lhe perguntou: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: É como dizes.3 e os principais dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas.4 Tornou Pilatos a interrogá-lo, dizendo: Não respondes nada? Vê quantas acusações te fazem.5 Mas Jesus nada mais respondeu, de maneira que Pilatos se admirava.6 Ora, por ocasião da festa costumava soltar-lhes um preso qualquer que eles pedissem.7 E havia um, chamado Barrabás, preso com outros sediciosos, os quais num motim haviam cometido um homicídio.8 E a multidão subiu e começou a pedir o que lhe costumava fazer.9 Ao que Pilatos lhes perguntou: Quereis que vos solte o rei dos judeus?10 Pois ele sabia que por inveja os principais sacerdotes lho haviam entregado.11 Mas os principais sacerdotes incitaram a multidão a pedir que lhes soltasse antes a Barrabás.12 E Pilatos, tornando a falar, perguntou-lhes: Que farei então daquele a quem chamais reis dos judeus?13 Novamente clamaram eles: Crucifica-o!14 Disse-lhes Pilatos: Mas que mal fez ele? Ao que eles clamaram ainda mais: Crucifica-o!15 Então Pilatos, querendo satisfazer a multidão, soltou-lhe Barrabás; e tendo mandado açoitar a Jesus, o entregou para ser crucificado.16 Os soldados, pois, levaram-no para dentro, ao pátio, que é o pretório, e convocaram toda a corte;17 vestiram-no de púrpura e puseram-lhe na cabeça uma coroa de espinhos que haviam tecido;18 e começaram a saudá-lo: Salve, rei dos judeus!19 Davam-lhe com uma cana na cabeça, cuspiam nele e, postos de joelhos, o adoravam.20 Depois de o terem assim escarnecido, despiram-lhe a púrpura, e lhe puseram as vestes. Então o levaram para fora, a fim de o crucificarem.21 E obrigaram certo Simão, cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que por ali passava, vindo do campo, a carregar-lhe a cruz.22 Levaram-no, pois, ao lugar do Gólgota, que quer dizer, lugar da Caveira.23 E ofereciam-lhe vinho misturado com mirra; mas ele não o tomou.24 Então o crucificaram, e repartiram entre si as vestes dele, lançando sortes sobre elas para ver o que cada um levaria.25 E era a hora terceira quando o crucificaram.26 Por cima dele estava escrito o título da sua acusação: O REI DOS JUDEUS.27 Também, com ele, crucificaram dois salteadores, um à sua direita, e outro à esquerda.28 {E cumpriu-se a escritura que diz: E com os malfeitores foi contado.}29 E os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo: Ah! tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas.30 salva-te a ti mesmo, descendo da cruz.31 De igual modo também os principais sacerdotes, com os escribas, escarnecendo-o, diziam entre si: A outros salvou; a si mesmo não pode salvar;32 desça agora da cruz o Cristo, o rei de Israel, para que vejamos e creiamos, Também os que com ele foram crucificados o injuriavam.33 E, chegada a hora sexta, houve trevas sobre a terra, até a hora nona.34 E, à hora nona, bradou Jesus em alta voz: Eloí, Eloí, lamá, sabactani? que, traduzido, é: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?35 Alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Eis que chama por Elias.36 Correu um deles, ensopou uma esponja em vinagre e, pondo-a numa cana, dava-lhe de beber, dizendo: Deixai, vejamos se Elias virá tirá-lo.37 Mas Jesus, dando um grande brado, expirou.38 Então o véu do santuário se rasgou em dois, de alto a baixo.39 Ora, o centurião, que estava defronte dele, vendo-o assim expirar, disse: Verdadeiramente este homem era filho de Deus.40 Também ali estavam algumas mulheres olhando de longe, entre elas Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago o Menor e de José, e Salomé;41 as quais o seguiam e o serviam quando ele estava na Galiléia; e muitas outras que tinham subido com ele a Jerusalém.42 Ao cair da tarde, como era o dia da preparação, isto é, a véspera do sábado,43 José de Arimatéia, ilustre membro do sinédrio, que também esperava o reino de Deus, cobrando ânimo foi Pilatos e pediu o corpo de Jesus.44 Admirou-se Pilatos de que já tivesse morrido; e chamando o centurião, perguntou-lhe se, de fato, havia morrido.45 E, depois que o soube do centurião, cedeu o cadáver a José;46 o qual, tendo comprado um pano de linho, tirou da cruz o corpo, envolveu-o no pano e o depositou num sepulcro aberto em rocha; e rolou uma pedra para a porta do sepulcro.47 E Maria Madalena e Maria, mãe de José, observavam onde fora posto.