1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

1 Bilge kadın evini yapar, 2 Ahmak kadın evini kendi eliyle yıkar.

2 Doğru yolda yürüyen, RABden korkar, 2 Yoldan sapan, RABbi hor görür.

3 Ahmağın sözleri sırtına kötektir, 2 Ama bilgenin dudakları kendisini korur.

4 Öküz yoksa yemlik boş kalır, 2 Çünkü bol ürünü sağlayan öküzün gücüdür.

5 Güvenilir tanık yalan söylemez, 2 Yalancı tanıksa yalan solur.

6 Alaycı bilgeliği arasa da bulamaz, 2 Akıllı içinse bilgi edinmek kolaydır.

7 Akılsız kişiden uzak dur, 2 Çünkü sana öğretecek bir şeyi yok.

8 İhtiyatlı kişinin bilgeliği, ne yapacağını bilmektir, 2 Akılsızların ahmaklığıysa aldanmaktır.

9 Ahmaklar suç sunusuyla alay eder, 2 Dürüstler ise iyi niyetlidir.

10 Yürek kendi acısını bilir, 2 Sevinciniyse kimse paylaşmaz.

11 Kötü kişinin evi yerle bir edilecek, 2 Doğru kişinin konutuysa bayındır olacak.

12 Öyle yol var ki, insana düz gibi görünür, 2 Ama sonu ölümdür.

13 Gülerken bile yürek sızlayabilir, 2 Sevinç bitince acı yine görünebilir.

14 Yüreği dönek olan tuttuğu yolun, 2 İyi kişi de yaptıklarının ödülünü alacaktır.

15 Saf kişi her söze inanır, 2 İhtiyatlı olansa attığı her adımı hesaplar.

16 Bilge kişi korktuğu için kötülükten uzaklaşır, 2 Akılsızsa büyüklük taslayıp kendine güvenir.

17 Çabuk öfkelenen ahmakça davranır, 2 Düzenbazdan herkes nefret eder.

18 Saf kişilerin mirası akılsızlıktır, 2 İhtiyatlı kişilerin tacı ise bilgidir.

19 Alçaklar iyilerin önünde, 2 Kötüler doğruların kapısında eğilirler.

20 Komşusu bile yoksulu sevmez, 2 Oysa zenginin dostu çoktur.

21 Komşuyu hor görmek günahtır, 2 Ne mutlu mazluma lütfedene!

22 Kötülük tasarlayan yolunu şaşırmaz mı? 2 Oysa iyilik tasarlayan sevgi ve sadakat kazanır.

23 Her emek kazanç getirir, 2 Ama boş lakırdı yoksulluğa götürür.

24 Bilgelerin tacı servetleridir, 2 Akılsızlarsa ahmaklıklarıyla tanınır. ‹‹Akılsızların çelengiyse ahmaklıktır››.

25 Dürüst tanık can kurtarır, 2 Yalancı tanık aldatıcıdır.

26 RABden korkan tam güvenliktedir, 2 RAB onun çocuklarına da sığınak olacaktır.

27 RAB korkusu yaşam kaynağıdır, 2 İnsanı ölüm tuzaklarından uzaklaştırır.

28 Kralın yüceliği halkının çokluğuna bağlıdır, 2 Halk yok olursa hükümdar da mahvolur.

29 Geç öfkelenen akıllıdır, 2 Çabuk sinirlenen ahmaklığını gösterir.

30 Huzurlu yürek bedenin yaşam kaynağıdır, 2 Hırs ise insanı için için yer bitirir.

31 Muhtacı ezen, Yaradanını hor görüyor demektir. 2 Yoksula acıyansa Yaradanı yüceltir.

32 Kötü kişi uğradığı felaketle yıkılır, 2 Doğru insanın ölümde bile sığınacak yeri var.

33 Bilgelik akıllı kişinin yüreğinde barınır, 2 Akılsızlar arasında bile kendini belli eder.

34 Doğruluk bir ulusu yüceltir, 2 Oysa günah herhangi bir halk için utançtır.

35 Kral sağduyulu kulunu beğenir, 2 Utanç getirene öfkelenir.