1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
1 Defalarca azarlandığı halde dikbaşlılık eden, 2 Ansızın yıkıma uğrayacak, çare yok.
2 Doğru kişiler çoğalınca halk sevinir, 2 Kötü kişi hükümdar olunca halk inler.
3 Bilgeliği seven babasını sevindirir, 2 Fahişelerle dostluk eden malını yitirir.
4 Adaletle yöneten kral ülkesini ayakta tutar, 2 Ağır vergiler koyansa çökertir.
5 Başkasını pohpohlayan kişi, 2 Ona tuzak kurar.
6 Kötünün başkaldırısı kendine tuzak olur, 2 Doğru kişiyse ezgi söyler ve sevinir.
7 Doğru kişi yoksulların hakkını verir, 2 Kötü kişi hak hukuk nedir bilmez.
8 Alaycı kişiler kentleri bile karıştırır, 2 Bilgelerse öfkeyi yatıştırır.
9 Bilge kişiyle davası olan ahmak 2 Kızar, alay eder ve rahat vermez.
10 Kana susamışlar dürüst kişiden nefret eder, 2 Doğrularsa onun canını korur.
11 Akılsız hep patlamaya hazırdır, 2 Bilgeyse öfkesini dizginler.
12 Hükümdar yalana kulak verirse, 2 Bütün görevlileri de kötü olur.
13 Zorbayla yoksulun ortak bir noktası var: 2 İkisinin de gözünü açan RABdir.
14 Yoksulları adaletle yöneten kralın 2 Tahtı hep güvenlikte olur.
15 Değnekle terbiye bilgelik kazandırır, 2 Kendi haline bırakılan çocuksa annesini utandırır.
16 Kötüler çoğalınca başkaldırı da çoğalır, 2 Ama doğrular onların düşüşünü görecektir.
17 Oğlunu terbiye et, o da sana huzur verecek 2 Ve gönlünü hoşnut edecektir.
18 Tanrısal esinden yoksun olan halk 2 Sınır tanımaz olur. 2 Ne mutlu Kutsal Yasayı yerine getirene!
19 Köle salt sözle terbiye edilemez, 2 Çünkü anlasa da kulak asmaz.
20 Sözünü tartmadan konuşan birini tanıyor musun? 2 Akılsızın durumu bile onunkinden daha umut vericidir.
21 Çocukluğundan beri kölesini şımartan, 2 Sonunda cezasını çeker.
22 Öfkeli kişi çekişme yaratır, 2 Huysuz kişinin başkaldırısı eksik olmaz.
23 Kibir insanı küçük düşürür, 2 Alçakgönüllülükse onur kazandırır.
24 Hırsızla ortak olanın düşmanı kendisidir, 2 Mahkemede yemin etse de bildiğini söylemez.
25 İnsandan korkmak tuzaktır, 2 Ama RABbe güvenen güvenlikte olur.
26 Hükümdarın gözüne girmek isteyen çoktur, 2 Ama RABdir insana adalet sağlayan.
27 Doğrular haksızlardan iğrenir, 2 Kötüler de dürüst yaşayanlardan.