1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
1 Dürüst yaşayan bir yoksul olmak, 2 Yalancı bir akılsız olmaktan yeğdir.
2 Bilgisiz heves işe yaramaz, 2 Acelecilik insanı yanılgıya düşürür.
3 İnsanın ahmaklığı yaşamını yıkar, 2 Yine de içinden RABbe öfkelenir.
4 Zenginlik dost üstüne dost kazandırır. 2 Oysa yoksulun dostu onu yüzüstü bırakır.
5 Yalancı tanık cezasız kalmaz, 2 Yalan soluyan kurtulamaz.
6 Birçokları önemli kişinin gözüne girmek 2 Ve eli açık olanın dostu olmak ister.
7 Yoksulun akrabaları bile onu sevmezse, 2 Dostlarının ondan uzak duracağı daha da kesindir. 2 Ne kadar yalvarsa ona yaklaşmazlar.
8 Sağduyulu olan canını sever, 2 Aklı izleyen bolluğa kavuşur.
9 Yalancı tanık cezasız kalmaz, 2 Yalan soluyan yok olur.
10 Akılsızın gösterişli bir yaşam sürmesi uygun değilse, 2 Kölelerin önderlere egemen olması 2 Hiç uygun değildir.
11 Sağduyulu kişi sabırlıdır, 2 Kusurları hoş görmesi ona onur kazandırır.
12 Kralın öfkesi genç aslanın kükreyişine benzer, 2 Lütfuysa otların üzerine düşen çiy gibidir.
13 Akılsız çocuk babasının başına beladır, 2 Dırdır eden kadın sürekli damlayan su gibidir.
14 Ev ve servet babadan mirastır, 2 Ama sağduyulu kadın RABbin armağanıdır.
15 Tembellik insanı uyuşukluğa iter, 2 Haylaz kişi de aç kalır.
16 Tanrı buyruğuna uyan canını korur, 2 Gitmesi gereken yolları umursamayan ölür.
17 Yoksula acıyan kişi RABbe ödünç vermiş olur, 2 Yaptığı iyilik için RAB onu ödüllendirir.
18 Henüz umut varken çocuğunu eğit, 2 Onun yıkımına neden olma.
19 Huysuz insan cezasını çekmelidir. 2 Onu bir kere kurtarsan da, hep aynı şeyi yapman gerekir.
20 Öğüde kulak ver, terbiyeyi kabul et ki, 2 Ömrünün kalan kısmı boyunca bilge olasın.
21 İnsan yüreğinde çok şey tasarlar, 2 Ama gerçekleşen, RABbin amacıdır.
22 İnsandan istenen vefadır, 2 Yoksul olmak yalancı olmaktan yeğdir.
23 RAB korkusu 2 Doygun ve dertsiz bir yaşama kavuşturur.
24 Tembel sahana daldırdığı elini 2 Ağzına geri götürmek bile istemez.
25 Alaycıyı döversen bön kişi ibret alır, 2 Akıllı kişiyi azarlarsan bilgisine bilgi katar.
26 Babasına saldıran, annesini kovan çocuk, 2 Ailesinin utancı ve yüzkarasıdır.
27 Oğlum, uyarılara kulağını tıkarsan, 2 Bilgi kaynağı sözlerden saparsın.
28 Niyeti bozuk tanık adaletle eğlenir, 2 Kötülerin ağzı fesatla beslenir.
29 Alaycılar için ceza, 2 Akılsızların sırtı için kötek hazırdır.