1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 Dürüst yaşayan bir yoksul olmak, 2 Yalancı bir akılsız olmaktan yeğdir.

2 Bilgisiz heves işe yaramaz, 2 Acelecilik insanı yanılgıya düşürür.

3 İnsanın ahmaklığı yaşamını yıkar, 2 Yine de içinden RABbe öfkelenir.

4 Zenginlik dost üstüne dost kazandırır. 2 Oysa yoksulun dostu onu yüzüstü bırakır.

5 Yalancı tanık cezasız kalmaz, 2 Yalan soluyan kurtulamaz.

6 Birçokları önemli kişinin gözüne girmek 2 Ve eli açık olanın dostu olmak ister.

7 Yoksulun akrabaları bile onu sevmezse, 2 Dostlarının ondan uzak duracağı daha da kesindir. 2 Ne kadar yalvarsa ona yaklaşmazlar.

8 Sağduyulu olan canını sever, 2 Aklı izleyen bolluğa kavuşur.

9 Yalancı tanık cezasız kalmaz, 2 Yalan soluyan yok olur.

10 Akılsızın gösterişli bir yaşam sürmesi uygun değilse, 2 Kölelerin önderlere egemen olması 2 Hiç uygun değildir.

11 Sağduyulu kişi sabırlıdır, 2 Kusurları hoş görmesi ona onur kazandırır.

12 Kralın öfkesi genç aslanın kükreyişine benzer, 2 Lütfuysa otların üzerine düşen çiy gibidir.

13 Akılsız çocuk babasının başına beladır, 2 Dırdır eden kadın sürekli damlayan su gibidir.

14 Ev ve servet babadan mirastır, 2 Ama sağduyulu kadın RABbin armağanıdır.

15 Tembellik insanı uyuşukluğa iter, 2 Haylaz kişi de aç kalır.

16 Tanrı buyruğuna uyan canını korur, 2 Gitmesi gereken yolları umursamayan ölür.

17 Yoksula acıyan kişi RABbe ödünç vermiş olur, 2 Yaptığı iyilik için RAB onu ödüllendirir.

18 Henüz umut varken çocuğunu eğit, 2 Onun yıkımına neden olma.

19 Huysuz insan cezasını çekmelidir. 2 Onu bir kere kurtarsan da, hep aynı şeyi yapman gerekir.

20 Öğüde kulak ver, terbiyeyi kabul et ki, 2 Ömrünün kalan kısmı boyunca bilge olasın.

21 İnsan yüreğinde çok şey tasarlar, 2 Ama gerçekleşen, RABbin amacıdır.

22 İnsandan istenen vefadır, 2 Yoksul olmak yalancı olmaktan yeğdir.

23 RAB korkusu 2 Doygun ve dertsiz bir yaşama kavuşturur.

24 Tembel sahana daldırdığı elini 2 Ağzına geri götürmek bile istemez.

25 Alaycıyı döversen bön kişi ibret alır, 2 Akıllı kişiyi azarlarsan bilgisine bilgi katar.

26 Babasına saldıran, annesini kovan çocuk, 2 Ailesinin utancı ve yüzkarasıdır.

27 Oğlum, uyarılara kulağını tıkarsan, 2 Bilgi kaynağı sözlerden saparsın.

28 Niyeti bozuk tanık adaletle eğlenir, 2 Kötülerin ağzı fesatla beslenir.

29 Alaycılar için ceza, 2 Akılsızların sırtı için kötek hazırdır.