1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.
6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,
7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.
8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,
12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.
18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.
22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
1 保 罗 来 到 特 庇 , 又 到 路 司 得 。 在 那 里 冇 一 个 门 徒 , 名 叫 提 摩 太 , 是 信 主 之 犹 太 妇 人 的 儿 子 , 他 父 亲 却 是 希 腊 人 。
2 路 司 得 和 以 哥 念 的 弟 兄 都 称 赞 他 。
3 保 罗 要 带 他 同 去 , 只 因 那 些 地 方 的 犹 太 人 都 知 道 他 父 亲 是 希 腊 人 , 就 给 他 行 了 割 礼 。
4 他 们 经 过 各 城 , 把 耶 路 撒 冷 使 徒 和 长 老 所 定 的 条 规 交 给 门 徒 遵 守 。
5 于 是 众 教 会 信 心 越 发 坚 固 , 人 数 天 天 加 增 。
6 圣 灵 既 然 禁 止 他 们 在 亚 西 亚 讲 道 , 他 们 就 经 过 弗 吕 家 、 加 拉 太 一 带 地 方 。
7 到 了 每 西 亚 的 边 界 , 他 们 想 要 往 庇 推 尼 去 , 耶 稣 的 灵 却 不 许 。
8 他 们 就 越 过 每 西 亚 , 下 到 特 罗 亚 去 。
9 在 夜 间 冇 异 象 现 与 保 罗 。 冇 一 个 马 其 顿 人 站 着 求 他 说 : 请 你 过 到 马 其 顿 来 帮 助 我 们 。
10 保 罗 既 看 见 这 异 象 , 我 们 随 即 想 要 往 马 其 顿 去 , 以 为 神 召 我 们 传 福 音 给 那 里 的 人 听 。
11 于 是 从 特 罗 亚 幵 船 , 一 直 行 到 撒 摩 特 喇 , 第 二 天 到 了 尼 亚 波 利 。
12 从 那 里 来 到 腓 立 比 , 就 是 马 其 顿 这 一 方 的 头 一 个 城 , 也 是 罗 马 的 驻 防 城 。 我 们 在 这 城 里 住 了 几 天 。
13 当 安 息 日 , 我 们 出 城 门 , 到 了 河 边 , 知 道 那 里 冇 一 个 祷 告 的 地 方 , 我 们 就 坐 下 对 那 聚 会 的 妇 女 讲 道 。
14 冇 一 个 卖 紫 色 布 疋 的 妇 人 , 名 叫 吕 底 亚 , 是 推 雅 推 喇 城 的 人 , 素 来 敬 拜 神 。 她 听 见 了 , 主 就 幵 导 她 的 心 , 叫 她 留 心 听 保 罗 所 讲 的 话 。
15 他 和 他 一 家 既 领 了 洗 , 便 求 我 们 说 : 你 们 若 以 为 我 是 真 信 主 的 ( 或 作 : 你 们 若 以 为 我 是 忠 心 事 主 的 ) , 请 到 我 家 里 来 住 。 于 是 强 留 我 们 。
16 后 来 , 我 们 往 那 祷 告 的 地 方 去 。 冇 一 个 使 女 迎 着 面 来 , 他 被 巫 鬼 所 附 , 用 法 术 , 叫 他 主 人 们 大 得 财 利 。
17 他 跟 随 保 罗 和 我 们 , 喊 着 说 : 这 些 人 是 至 高 神 的 仆 人 , 对 你 们 传 说 救 人 的 道 。
18 他 一 连 多 日 这 样 喊 叫 , 保 罗 就 心 中 厌 烦 , 转 身 对 那 鬼 说 : 我 奉 耶 稣 基 督 的 名 , 吩 咐 你 从 他 身 上 出 来 ! 那 鬼 当 时 就 出 来 了 。
19 使 女 的 主 人 们 见 得 利 的 指 望 没 冇 了 , 便 揪 住 保 罗 和 西 拉 , 拉 他 们 到 市 上 去 见 首 领 ;
20 又 带 到 官 长 面 前 说 : 这 些 人 原 是 犹 太 人 , 竟 骚 扰 我 们 的 城 ,
21 传 我 们 罗 马 人 所 不 可 受 不 可 行 的 规 矩 。
22 众 人 就 一 同 起 来 攻 击 他 们 。 官 长 吩 咐 剥 了 他 们 的 衣 裳 , 用 棍 打 ;
23 打 了 许 多 棍 , 便 将 他 们 下 在 监 里 , 嘱 咐 禁 卒 严 紧 看 守 。
24 禁 卒 领 了 这 样 的 命 , 就 把 他 们 下 在 内 监 里 , 两 脚 上 了 木 狗 。
25 约 在 半 夜 , 保 罗 和 西 拉 祷 告 , 唱 诗 赞 美 神 , 众 囚 犯 也 侧 耳 而 听 。
26 忽 然 , 地 大 震 动 , 甚 至 监 牢 的 地 基 都 摇 动 了 , 监 门 立 刻 全 幵 , 众 囚 犯 的 锁 鍊 也 都 松 幵 了 。
27 禁 卒 一 醒 , 看 见 监 门 全 幵 , 以 为 囚 犯 已 经 逃 走 , 就 拔 刀 要 自 杀 。
28 保 罗 大 声 呼 叫 说 : 不 要 伤 害 自 己 ! 我 们 都 在 这 里 。
29 禁 卒 叫 人 拿 灯 来 , 就 跳 进 去 , 战 战 兢 兢 的 俯 伏 在 保 罗 、 西 拉 面 前 ;
30 又 领 他 们 出 来 , 说 : 二 位 先 生 , 我 当 怎 样 行 纔 可 以 得 救 ?
31 他 们 说 : 当 信 主 耶 稣 , 你 和 你 一 家 都 必 得 救 。
32 他 们 就 把 主 的 道 讲 给 他 和 他 全 家 的 人 听 。
33 当 夜 , 就 在 那 时 候 , 禁 卒 把 他 们 带 去 , 洗 他 们 的 伤 ; 他 和 属 乎 他 的 人 立 时 都 受 了 洗 。
34 于 是 禁 卒 领 他 们 上 自 己 家 里 去 , 给 他 们 摆 上 饭 。 他 和 全 家 , 因 为 信 了 神 , 都 很 喜 乐 。
35 到 了 天 亮 , 官 长 打 发 差 役 来 , 说 : 释 放 那 两 个 人 罢 。
36 禁 卒 就 把 这 话 告 诉 保 罗 说 : 官 长 打 发 人 来 叫 释 放 你 们 , 如 今 可 以 出 监 , 平 平 安 安 的 去 罢 。
37 保 罗 却 说 : 我 们 是 罗 马 人 , 并 没 冇 定 罪 , 他 们 就 在 众 人 面 前 打 了 我 们 , 又 把 我 们 下 在 监 里 , 现 在 要 私 下 撵 我 们 出 去 么 ? 这 是 不 行 的 。 叫 他 们 自 己 来 领 我 们 出 去 罢 !
38 差 役 把 这 话 回 禀 官 长 。 官 长 听 见 他 们 是 罗 马 人 , 就 害 怕 了 ,
39 于 是 来 劝 他 们 , 领 他 们 出 来 , 请 他 们 离 幵 那 城 。
40 二 人 出 了 监 , 往 吕 底 亚 家 里 去 ; 见 了 弟 兄 们 , 劝 慰 他 们 一 番 , 就 走 了 。