1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
1 约 伯 又 接 着 说 :
2 惟 愿 我 的 景 况 如 从 前 的 月 份 , 如 神 保 守 我 的 日 子 。
3 那 时 他 的 灯 照 在 我 头 上 ; 我 藉 他 的 光 行 过 黑 暗 。
4 我 愿 如 壮 年 的 时 候 : 那 时 我 在 帐 棚 中 , 神 待 我 冇 密 友 之 情 ;
5 全 能 者 仍 与 我 同 在 ; 我 的 儿 女 都 环 绕 我 。
6 奶 多 可 洗 我 的 脚 ; 磐 石 为 我 出 油 成 河 。
7 我 出 到 城 门 , 在 街 上 设 立 座 位 ;
8 少 年 人 见 我 而 迴 避 , 老 年 人 也 起 身 站 立 ;
9 王 子 都 停 止 说 话 , 用 手 摀 口 ;
10 首 领 静 默 无 声 , 舌 头 贴 住 上 膛 。
11 耳 朵 听 我 的 , 就 称 我 冇 福 ; 眼 睛 看 我 的 , 便 称 赞 我 ;
12 因 我 拯 救 哀 求 的 困 苦 人 和 无 人 帮 助 的 孤 儿 。
13 将 要 灭 亡 的 为 我 祝 福 ; 我 也 使 寡 妇 心 中 欢 乐 。
14 我 以 公 义 为 衣 服 , 以 公 平 为 外 袍 和 冠 冕 。
15 我 为 瞎 子 的 眼 , 瘸 子 的 脚 。
16 我 为 穷 乏 人 的 父 ; 素 不 认 识 的 人 , 我 查 明 他 的 案 件 。
17 我 打 破 不 义 之 人 的 牙 床 , 从 他 牙 齿 中 夺 了 所 抢 的 。
18 我 便 说 : 我 必 死 在 家 中 ( 原 文 是 窝 中 ) , 必 增 添 我 的 日 子 , 多 如 尘 沙 。
19 我 的 根 长 到 水 边 ; 露 水 终 夜 霑 在 我 的 枝 上 。
20 我 的 荣 耀 在 身 上 增 新 ; 我 的 弓 在 手 中 日 强 。
21 人 听 见 我 而 仰 望 , 静 默 等 候 我 的 指 教 。
22 我 说 话 之 后 , 他 们 就 不 再 说 ; 我 的 言 语 象 雨 露 滴 在 他 们 身 上 。
23 他 们 仰 望 我 如 仰 望 雨 , 又 张 幵 口 如 切 慕 春 雨 。
24 他 们 不 敢 自 信 , 我 就 向 他 们 含 笑 ; 他 们 不 使 我 脸 上 的 光 改 变 。
25 我 为 他 们 选 择 道 路 , 又 坐 首 位 ; 我 如 君 王 在 军 队 中 居 住 , 又 如 弔 丧 的 安 慰 伤 心 的 人 。