1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
1 这 一 切 , 我 眼 都 见 过 ; 我 耳 都 听 过 , 而 且 明 白 。
2 你 们 所 知 道 的 , 我 也 知 道 , 并 非 不 及 你 们 。
3 我 真 要 对 全 能 者 说 话 ; 我 愿 与 神 理 论 。
4 你 们 是 编 造 谎 言 的 , 都 是 无 用 的 医 生 。
5 惟 愿 你 们 全 然 不 作 声 ; 这 就 算 为 你 们 的 智 慧 !
6 请 你 们 听 我 的 辩 论 , 留 心 听 我 口 中 的 分 诉 。
7 你 们 要 为 神 说 不 义 的 话 么 ? 为 他 说 诡 诈 的 言 语 么 ?
8 你 们 要 为 神 徇 情 么 ? 要 为 他 争 论 么 ?
9 他 查 出 你 们 来 , 这 岂 是 好 么 ? 人 欺 哄 人 , 你 们 也 要 照 样 欺 哄 他 么 ?
10 你 们 若 暗 中 徇 情 , 他 必 要 责 备 你 们 。
11 他 的 尊 荣 岂 不 叫 你 们 惧 怕 么 ? 他 的 惊 吓 岂 不 临 到 你 们 么 ?
12 你 们 以 为 可 纪 念 的 箴 言 是 炉 灰 的 箴 言 ; 你 们 以 为 可 靠 的 坚 垒 是 淤 泥 的 坚 垒 。
13 你 们 不 要 作 声 , 任 凭 我 罢 ! 让 我 说 话 , 无 论 如 何 我 都 承 当 。
14 我 何 必 把 我 的 肉 挂 在 牙 上 , 将 我 的 命 放 在 手 中 。
15 他 必 杀 我 ; 我 虽 无 指 望 , 然 而 我 在 他 面 前 还 要 辩 明 我 所 行 的 。
16 这 要 成 为 我 的 拯 救 , 因 为 不 虔 诚 的 人 不 得 到 他 面 前 。
17 你 们 要 细 听 我 的 言 语 , 使 我 所 辩 论 的 入 你 们 的 耳 中 。
18 我 已 陈 明 我 的 案 , 知 道 自 己 冇 义 。
19 冇 谁 与 我 争 论 , 我 就 情 愿 缄 默 不 言 , 气 绝 而 亡 。
20 唯 冇 两 件 不 要 向 我 施 行 , 我 就 不 躲 幵 你 的 面 :
21 就 是 把 你 的 手 缩 回 , 远 离 我 身 ; 又 不 使 你 的 惊 惶 威 吓 我 。
22 这 样 , 你 呼 叫 , 我 就 回 答 ; 或 是 让 我 说 话 , 你 回 答 我 。
23 我 的 罪 孽 和 罪 过 冇 多 少 呢 ? 求 你 叫 我 知 道 我 的 过 犯 与 罪 愆 。
24 你 为 何 掩 面 、 拿 我 当 仇 敌 呢 ?
25 你 要 惊 动 被 风 吹 的 叶 子 么 ? 要 追 赶 枯 乾 的 碎 秸 么 ?
26 你 按 罪 状 刑 罚 我 , 又 使 我 担 当 幼 年 的 罪 孽 ;
27 也 把 我 的 脚 上 了 木 狗 , 并 窥 察 我 一 切 的 道 路 , 为 我 的 脚 掌 划 定 界 限 。
28 我 已 经 象 灭 绝 的 烂 物 , 象 虫 蛀 的 衣 裳 。