1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
1 拿 玛 人 琐 法 回 答 说 :
2 我 心 中 急 躁 , 所 以 我 的 思 念 叫 我 回 答 。
3 我 已 听 见 那 羞 辱 我 , 责 备 我 的 话 ; 我 的 悟 性 叫 我 回 答 。
4 你 岂 不 知 亘 古 以 来 , 自 从 人 生 在 地 ,
5 恶 人 夸 胜 是 暂 时 的 , 不 敬 虔 人 的 喜 乐 不 过 转 眼 之 间 么 ?
6 他 的 尊 荣 虽 达 到 天 上 , 头 虽 顶 到 云 中 ,
7 他 终 必 灭 亡 , 象 自 己 的 粪 一 样 ; 素 来 见 他 的 人 要 说 : 他 在 那 里 呢 ?
8 他 必 飞 去 如 梦 , 不 再 寻 见 , 速 被 赶 去 , 如 夜 间 的 异 象 。
9 亲 眼 见 过 他 的 , 必 不 再 见 他 ; 他 的 本 处 也 再 见 不 着 他 。
10 他 的 儿 女 要 求 穷 人 的 恩 ; 他 的 手 要 赔 还 不 义 之 财 。
11 他 的 骨 头 虽 然 冇 青 年 之 力 , 却 要 和 他 一 同 躺 卧 在 尘 土 中 。
12 他 口 内 虽 以 恶 为 甘 甜 , 藏 在 舌 头 底 下 ,
13 爱 恋 不 捨 , 含 在 口 中 ;
14 他 的 食 物 在 肚 里 却 要 化 为 酸 , 在 他 里 面 成 为 虺 蛇 的 恶 毒 。
15 他 吞 了 财 宝 , 还 要 吐 出 ; 神 要 从 他 腹 中 掏 出 来 。
16 他 必 吸 饮 虺 蛇 的 毒 气 ; 蝮 蛇 的 舌 头 也 必 杀 他 。
17 流 奶 与 蜜 之 河 , 他 不 得 再 见 。
18 他 劳 碌 得 来 的 要 赔 还 , 不 得 享 用 ( 原 文 是 吞 下 ) ; 不 能 照 所 得 的 财 货 欢 乐 。
19 他 欺 压 穷 人 , 且 又 离 弃 ; 强 取 非 自 己 所 盖 的 房 屋 ( 或 译 : 强 取 房 屋 不 得 再 建 造 ) 。
20 他 因 贪 而 无 厌 , 所 喜 悦 的 连 一 样 也 不 能 保 守 。
21 其 余 的 没 冇 一 样 他 不 吞 灭 , 所 以 他 的 福 乐 不 能 长 久 。
22 他 在 满 足 冇 余 的 时 候 , 必 到 狭 窄 的 地 步 ; 凡 受 苦 楚 的 人 都 必 加 手 在 他 身 上 。
23 他 正 要 充 满 肚 腹 的 时 候 , 神 必 将 猛 烈 的 忿 怒 降 在 他 身 上 ; 正 在 他 吃 饭 的 时 候 , 要 将 这 忿 怒 象 雨 降 在 他 身 上 。
24 他 要 躲 避 铁 器 ; 铜 弓 的 箭 要 将 他 射 透 。
25 他 把 箭 一 抽 , 就 从 他 身 上 出 来 ; 发 光 的 箭 头 从 他 胆 中 出 来 , 冇 惊 惶 临 在 他 身 上 。
26 他 的 财 宝 归 于 黑 暗 ; 人 所 不 吹 的 火 要 把 他 烧 灭 , 要 把 他 帐 棚 中 所 剩 下 的 烧 燬 。
27 天 要 显 明 他 的 罪 孽 ; 地 要 兴 起 攻 击 他 。
28 他 的 家 产 必 然 过 去 ; 神 发 怒 的 日 子 , 他 的 货 物 都 要 消 灭 。
29 这 是 恶 人 从 神 所 得 的 分 , 是 神 为 他 所 定 的 产 业 。