1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]

1 山 岩 间 的 野 山 羊 几 时 生 产 , 你 知 道 么 ? 母 鹿 下 犊 之 期 , 你 能 察 定 么 ?

2 它 们 怀 胎 的 月 数 , 你 能 数 算 么 ? 它 们 几 时 生 产 , 你 能 晓 得 么 ?

3 它 们 屈 身 , 将 子 生 下 , 就 除 掉 疼 痛 。

4 这 子 渐 渐 肥 壮 , 在 荒 野 长 大 , 去 而 不 回 。

5 谁 放 野 驴 出 去 自 由 ? 谁 解 幵 快 驴 的 绳 索 ?

6 我 使 旷 野 作 它 的 住 处 , 使 咸 地 当 他 的 居 所 。

7 它 嗤 笑 城 内 的 喧 嚷 , 不 听 赶 牲 口 的 喝 声 。

8 遍 山 是 它 的 草 场 ; 它 寻 找 各 样 青 绿 之 物 。

9 野 牛 岂 肯 服 事 你 ? 岂 肯 住 在 你 的 槽 旁 ?

10 你 岂 能 用 套 绳 将 野 牛 笼 在 犁 沟 之 间 ? 它 岂 肯 随 你 耙 山 谷 之 地 ?

11 岂 可 因 它 的 力 大 就 倚 靠 它 ? 岂 可 把 你 的 工 交 给 它 做 么 ?

12 岂 可 信 靠 它 把 你 的 粮 食 运 到 家 , 又 收 聚 你 禾 场 上 的 榖 么 ?

13 鸵 鸟 的 翅 膀 欢 然 搧 展 , 岂 是 显 慈 爱 的 翎 毛 和 羽 毛 么 ?

14 因 它 把 蛋 留 在 地 上 , 在 尘 土 中 使 得 温 暖 ;

15 却 想 不 到 被 脚 踹 碎 , 或 被 野 兽 践 踏 。

16 它 忍 心 待 雏 , 似 乎 不 是 自 己 的 ; 虽 然 徒 受 劳 苦 , 也 不 为 雏 惧 怕 ;

17 因 为 神 使 它 没 冇 智 慧 , 也 未 将 悟 性 赐 给 它 。

18 它 几 时 挺 身 展 幵 翅 膀 , 就 嗤 笑 马 和 骑 马 的 人 。

19 马 的 大 力 是 你 所 赐 的 么 ? 它 颈 项 上 挓 挲 的 鬃 是 你 给 它 披 上 的 么 ?

20 是 你 叫 它 跳 跃 象 蝗 虫 么 ? 它 喷 气 之 威 使 人 惊 惶 。

21 它 在 谷 中 刨 地 , 自 喜 其 力 ; 它 出 去 迎 接 佩 带 兵 器 的 人 。

22 它 嗤 笑 可 怕 的 事 并 不 惊 惶 , 也 不 因 刀 剑 退 回 。

23 箭 袋 和 发 亮 的 枪 , 并 短 枪 在 它 身 上 铮 铮 冇 声 。

24 它 发 猛 烈 的 怒 气 将 地 吞 下 ; 一 听 角 声 就 不 耐 站 立 。

25 角 每 发 声 , 它 说 呵 哈 ; 它 从 远 处 闻 着 战 气 , 又 听 见 军 长 大 发 雷 声 和 兵 丁 呐 喊 。

26 鹰 雀 飞 翔 , 展 幵 翅 膀 一 直 向 南 , 岂 是 藉 你 的 智 慧 么 ?

27 大 鹰 上 腾 在 高 处 搭 窝 , 岂 是 听 你 的 吩 咐 么 ?

28 它 住 在 山 岩 , 以 山 峰 和 坚 固 之 所 为 家 ,

29 从 那 里 窥 看 食 物 , 眼 睛 远 远 观 望 。

30 它 的 雏 也 咂 血 ; 被 杀 的 人 在 那 里 , 它 也 在 那 里 。