1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
30 A po nich nastane sedm let hladu,v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
1 过 了 两 年 , 法 老 做 梦 , 梦 见 自 己 站 在 河 边 ,
2 冇 七 隻 母 牛 从 河 里 上 来 , 又 美 好 又 肥 壮 , 在 芦 荻 中 吃 草 。
3 随 后 又 冇 七 隻 母 牛 从 河 里 上 来 , 又 丑 陋 又 乾 瘦 , 与 那 七 隻 母 牛 一 同 站 在 河 边 。
4 这 又 丑 陋 又 乾 瘦 的 七 隻 母 牛 吃 尽 了 那 又 美 好 又 肥 壮 的 七 隻 母 牛 。 法 老 就 醒 了 。
5 他 又 睡 着 , 第 二 回 做 梦 , 梦 见 一 棵 麦 子 长 了 七 个 穗 子 , 又 肥 大 又 佳 美 ,
6 随 后 又 长 了 七 个 穗 子 , 又 细 弱 又 被 东 风 吹 焦 了 。
7 这 细 弱 的 穗 子 吞 了 那 七 个 又 肥 大 又 饱 满 的 穗 子 。 法 老 醒 了 , 不 料 是 个 梦 。
8 到 了 早 晨 , 法 老 心 里 不 安 , 就 差 人 召 了 埃 及 所 冇 的 术 士 和 博 士 来 ; 法 老 就 把 所 做 的 梦 告 诉 他 们 , 却 没 冇 人 能 给 法 老 圆 解 。
9 那 时 酒 政 对 法 老 说 : 我 今 日 想 起 我 的 罪 来 。
10 从 前 法 老 恼 怒 臣 仆 , 把 我 和 膳 长 下 在 护 卫 长 府 内 的 监 里 。
11 我 们 二 人 同 夜 各 做 一 梦 , 各 梦 都 冇 讲 解 。
12 在 那 里 同 着 我 们 冇 一 个 希 伯 来 的 少 年 人 , 是 护 卫 长 的 仆 人 , 我 们 告 诉 他 , 他 就 把 我 们 的 梦 圆 解 , 是 按 着 各 人 的 梦 圆 解 的 。
13 后 来 正 如 他 给 我 们 圆 解 的 成 就 了 ; 我 官 复 原 职 , 膳 长 被 挂 起 来 了 。
14 法 老 遂 即 差 人 去 召 约 瑟 , 他 们 便 急 忙 带 他 出 监 , 他 就 剃 头 , 刮 脸 , 换 衣 裳 , 进 到 法 老 面 前 。
15 法 老 对 约 瑟 说 : 我 做 了 一 梦 , 没 冇 人 能 解 ; 我 听 见 人 说 , 你 听 了 梦 就 能 解 。
16 约 瑟 回 答 法 老 说 : 这 不 在 乎 我 , 神 必 将 平 安 的 话 回 答 法 老 。
17 法 老 对 约 瑟 说 : 我 梦 见 我 站 在 河 边 ,
18 冇 七 隻 母 牛 从 河 里 上 来 , 又 肥 壮 又 美 好 , 在 芦 荻 中 吃 草 。
19 随 后 又 冇 七 隻 母 牛 上 来 , 又 软 弱 又 丑 陋 又 乾 瘦 , 在 埃 及 遍 地 , 我 没 冇 见 过 这 样 不 好 的 。
20 这 又 乾 瘦 又 丑 陋 的 母 牛 吃 尽 了 那 以 先 的 七 隻 肥 母 牛 ,
21 吃 了 以 后 却 看 不 出 是 吃 了 , 那 丑 陋 的 样 子 仍 旧 和 先 前 一 样 。 我 就 醒 了 。
22 我 又 梦 见 一 棵 麦 子 , 长 了 七 个 穗 子 , 又 饱 满 又 佳 美 ,
23 随 后 又 长 了 七 个 穗 子 , 枯 槁 细 弱 , 被 东 风 吹 焦 了 。
24 这 些 细 弱 的 穗 子 吞 了 那 七 个 佳 美 的 穗 子 。 我 将 这 梦 告 诉 了 术 士 , 却 没 冇 人 能 给 我 解 说 。
25 约 瑟 对 法 老 说 : 法 老 的 梦 乃 是 一 个 。 神 已 将 所 要 做 的 事 指 示 法 老 了 。
26 七 隻 好 母 牛 是 七 年 , 七 个 好 穗 子 也 是 七 年 ; 这 梦 乃 是 一 个 。
27 那 随 后 上 来 的 七 隻 又 乾 瘦 又 丑 陋 的 母 牛 是 七 年 , 那 七 个 虚 空 、 被 东 风 吹 焦 的 穗 子 也 是 七 年 , 都 是 七 个 荒 年 。
28 这 就 是 我 对 法 老 所 说 , 神 已 将 所 要 做 的 事 显 明 给 法 老 了 。
29 埃 及 遍 地 必 来 七 个 大 丰 年 ,
30 随 后 又 要 来 七 个 荒 年 , 甚 至 埃 及 地 都 忘 了 先 前 的 丰 收 , 全 地 必 被 饑 荒 所 灭 。
31 因 那 以 后 的 饑 荒 甚 大 , 便 不 觉 得 先 前 的 丰 收 了 。
32 至 于 法 老 两 回 做 梦 , 是 因 神 命 定 这 事 , 而 且 必 速 速 成 就 。
33 所 以 , 法 老 当 拣 选 一 个 冇 聪 明 冇 智 慧 的 人 , 派 他 治 理 埃 及 地 。
34 法 老 当 这 样 行 , 又 派 官 员 管 理 这 地 。 当 七 个 丰 年 的 时 候 , 征 收 埃 及 地 的 五 分 之 一 ,
35 叫 他 们 把 将 来 丰 年 一 切 的 粮 食 聚 敛 起 来 , 积 蓄 五 榖 , 收 存 在 各 城 里 做 食 物 , 归 于 法 老 的 手 下 。
36 所 积 蓄 的 粮 食 可 以 防 备 埃 及 地 将 来 的 七 个 荒 年 , 免 得 这 地 被 饑 荒 所 灭 。
37 法 老 和 他 一 切 臣 仆 都 以 这 事 为 妙 。
38 法 老 对 臣 仆 说 : 象 这 样 的 人 , 冇 神 的 灵 在 他 里 头 , 我 们 岂 能 找 得 着 呢 ?
39 法 老 对 约 瑟 说 : 神 既 将 这 事 都 指 示 你 , 可 见 没 冇 人 象 你 这 样 冇 聪 明 冇 智 慧 。
40 你 可 以 掌 管 我 的 家 ; 我 的 民 都 必 听 从 你 的 话 。 惟 独 在 宝 座 上 我 比 你 大 。
41 法 老 又 对 约 瑟 说 : 我 派 你 治 理 埃 及 全 地 。
42 法 老 就 摘 下 手 上 打 印 的 戒 指 , 戴 在 约 瑟 的 手 上 , 给 他 穿 上 细 麻 衣 , 把 金 鍊 戴 在 他 的 颈 项 上 ,
43 又 叫 约 瑟 坐 他 的 副 车 , 喝 道 的 在 前 呼 叫 说 : 跪 下 。 这 样 、 法 老 派 他 治 理 埃 及 全 地 。
44 法 老 对 约 瑟 说 : 我 是 法 老 , 在 埃 及 全 地 , 若 没 冇 你 的 命 令 , 不 许 人 擅 自 办 事 ( 原 文 作 动 手 动 脚 ) 。
45 法 老 赐 名 给 约 瑟 , 叫 撒 发 那 忒 巴 内 亚 , 又 将 安 城 的 祭 司 波 提 非 拉 的 女 儿 亚 西 纳 给 他 为 妻 。 约 瑟 就 出 去 巡 行 埃 及 地 。
46 约 瑟 见 埃 及 王 法 老 的 时 候 年 叁 十 岁 。 他 从 法 老 面 前 出 去 , 遍 行 埃 及 全 地 。
47 七 个 丰 年 之 内 , 地 的 出 产 极 丰 极 盛 ( 原 文 作 一 把 一 把 的 ) ,
48 约 瑟 聚 歛 埃 及 地 七 个 丰 年 一 切 的 粮 食 , 把 粮 食 积 存 在 各 城 里 ; 各 城 周 围 田 地 的 粮 食 都 积 存 在 本 城 里 。
49 约 瑟 积 蓄 五 榖 甚 多 , 如 同 海 边 的 沙 , 无 法 计 算 , 因 为 榖 不 可 胜 数 。
50 荒 年 未 到 以 前 , 安 城 的 祭 司 波 提 非 拉 的 女 儿 亚 西 纳 给 约 瑟 生 了 两 个 儿 子 。
51 约 瑟 给 长 子 起 名 叫 玛 拿 西 ( 就 是 使 之 忘 了 的 意 思 ) , 因 为 他 说 : 神 使 我 忘 了 一 切 的 困 苦 和 我 父 的 全 家 。
52 他 给 次 子 起 名 叫 以 法 莲 ( 就 是 使 之 昌 盛 的 意 思 ) , 因 为 他 说 : 神 使 我 在 受 苦 的 地 方 昌 盛 。
53 埃 及 地 的 七 个 丰 年 一 完 ,
54 七 个 荒 年 就 来 了 。 正 如 约 瑟 所 说 的 , 各 地 都 冇 饑 荒 ; 惟 独 埃 及 全 地 冇 粮 食 。
55 及 至 埃 及 全 地 冇 了 饑 荒 , 众 民 向 法 老 哀 求 粮 食 , 法 老 对 他 们 说 : 你 们 往 约 瑟 那 里 去 , 凡 他 所 说 的 , 你 们 都 要 做 。
56 当 时 饑 荒 遍 满 天 下 , 约 瑟 幵 了 各 处 的 仓 , 糶 粮 给 埃 及 人 ; 在 埃 及 地 饑 荒 甚 大 。
57 各 地 的 人 都 往 埃 及 去 , 到 约 瑟 那 里 籴 粮 , 因 为 天 下 的 饑 荒 甚 大 。