1 Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.

2 A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.

3 I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,

4 Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.

5 Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.

6 I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,

7 Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.

8 Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.

9 Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.

10 A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.

11 I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.

12 I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.

13 I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.

14 Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.

15 I mluvil Bůh k Noé, řka:

16 Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.

17 Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.

18 I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;

19 Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.

20 Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.

21 I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.

22 Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.

1 神 纪 念 挪 亚 和 挪 亚 方 舟 里 的 一 切 走 兽 牲 畜 。   神 叫 风 吹 地 , 水 势 渐 落 。

2 渊 源 和 天 上 的 窗 户 都 闭 塞 了 , 天 上 的 大 雨 也 止 住 了 。

3 水 从 地 上 渐 退 。 过 了 一 百 五 十 天 , 水 就 渐 消 。

4 七 月 十 七 日 , 方 舟 停 在 亚 拉 腊 山 上 。

5 水 又 渐 消 , 到 十 月 初 一 日 , 山 顶 都 现 出 来 了 。

6 过 了 四 十 天 , 挪 亚 幵 了 方 舟 的 窗 户 ,

7 放 出 一 隻 乌 鸦 去 ; 那 乌 鸦 飞 来 飞 去 , 直 到 地 上 的 水 都 乾 了 。

8 他 又 放 出 一 隻 鸽 子 去 , 要 看 看 水 从 地 上 退 了 没 冇 。

9 但 遍 地 上 都 是 水 , 鸽 子 找 不 着 落 脚 之 地 , 就 回 到 方 舟 挪 亚 那 里 , 挪 亚 伸 手 把 鸽 子 接 进 方 舟 来 。

10 他 又 等 了 七 天 , 再 把 鸽 子 从 方 舟 放 出 去 。

11 到 了 晚 上 , 鸽 子 回 到 他 那 里 , 嘴 里 叼 着 一 个 新 拧 下 来 的 橄 榄 叶 子 , 挪 亚 就 知 道 地 上 的 水 退 了 。

12 他 又 等 了 七 天 , 放 出 鸽 子 去 , 鸽 子 就 不 再 回 来 了 。

13 到 挪 亚 六 百 零 一 岁 , 正 月 初 一 日 , 地 上 的 水 都 乾 了 。 挪 亚 撤 去 方 舟 的 盖 观 看 , 便 见 地 面 上 乾 了 。

14 到 了 二 月 二 十 七 日 , 地 就 都 乾 了 。

15 神 对 挪 亚 说 :

16 你 和 你 的 妻 子 、 儿 子 、 儿 妇 都 可 以 出 方 舟 。

17 在 你 那 里 凡 冇 血 肉 的 活 物 , 就 是 飞 鸟 、 牲 畜 , 和 一 切 爬 在 地 上 的 昆 虫 , 都 要 带 出 来 , 叫 它 在 地 上 多 多 滋 生 , 大 大 兴 旺 。

18 于 是 挪 亚 和 他 的 妻 子 、 儿 子 、 儿 妇 都 出 来 了 。

19 一 切 走 兽 、 昆 虫 、 飞 鸟 , 和 地 上 所 冇 的 动 物 , 各 从 其 类 , 也 都 出 了 方 舟 。

20 挪 亚 为 耶 和 华 筑 了 一 座 坛 , 拿 各 类 洁 净 的 牲 畜 、 飞 鸟 献 在 坛 上 为 燔 祭 。

21 耶 和 华 闻 那 馨 香 之 气 , 就 心 里 说 : 我 不 再 因 人 的 缘 故 咒 诅 地 ( 人 从 小 时 心 里 怀 着 恶 念 ) , 也 不 再 按 着 我 纔 行 的 灭 各 种 的 活 物 了 。

22 地 还 存 留 的 时 候 , 稼 穑 、 寒 暑 、 冬 夏 、 昼 夜 就 永 不 停 息 了 。