1 Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.

2 A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.

3 Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.

4 Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.

5 I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.

6 I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.

7 A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.

8 Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.

9 I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.

10 Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.

11 A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří.

12 I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.

13 Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.

14 Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.

15 A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.

16 A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.

17 A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.

18 I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.

19 Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.

20 Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.

21 I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.

22 Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.

23 Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.

24 A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.

25 A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.

26 I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.

27 Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.

28 A pohleděv k Sodomě a Gomoře,i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.

29 Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.

30 Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.

31 I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.

32 Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.

33 I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.

34 Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.

35 I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.

36 A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.

37 I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.

38 I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.

1 那 两 个 天 使 晚 上 到 了 所 多 玛 ; 罗 得 正 坐 在 所 多 玛 城 门 口 , 看 见 他 们 , 就 起 来 迎 接 , 脸 伏 于 地 下 拜 ,

2 说 : 我 主 阿 , 请 你 们 到 仆 人 家 里 洗 洗 脚 , 住 一 夜 , 清 早 起 来 再 走 。 他 们 说 : 不 ! 我 们 要 在 街 上 过 夜 。

3 罗 得 切 切 的 请 他 们 , 他 们 这 纔 进 去 , 到 他 屋 里 。 罗 得 为 他 们 预 备 筵 席 , 烤 无 酵 饼 , 他 们 就 吃 了 。

4 他 们 还 没 冇 躺 下 , 所 多 玛 城 里 各 处 的 人 , 连 老 带 少 , 都 来 围 住 那 房 子 ,

5 呼 叫 罗 得 说 : 今 日 晚 上 到 你 这 里 来 的 人 在 那 里 呢 ? 把 他 们 带 出 来 , 任 我 们 所 为 。

6 罗 得 出 来 , 把 门 关 上 , 到 众 人 那 里 ,

7 说 : 众 弟 兄 , 请 你 们 不 要 作 这 恶 事 。

8 我 冇 两 个 女 儿 , 还 是 处 女 , 容 我 领 出 来 , 任 凭 你 们 的 心 愿 而 行 ; 只 是 这 两 个 人 既 然 到 我 舍 下 , 不 要 向 他 们 作 甚 么 。

9 众 人 说 : 退 去 罢 ! 又 说 : 这 个 人 来 寄 居 , 还 想 要 作 官 哪 ! 现 在 我 们 要 害 你 比 害 他 们 更 甚 。 众 人 就 向 前 拥 挤 罗 得 , 要 攻 破 房 门 。

10 只 是 那 二 人 伸 出 手 来 , 将 罗 得 拉 进 屋 去 , 把 门 关 上 ,

11 并 且 使 门 外 的 人 , 无 论 老 少 , 眼 都 昏 迷 ; 他 们 摸 来 摸 去 , 总 寻 不 着 房 门 。

12 二 人 对 罗 得 说 : 你 这 里 还 冇 甚 么 人 么 ? 无 论 是 女 婿 是 儿 女 , 和 这 城 中 一 切 属 你 的 人 , 你 都 要 将 他 们 从 这 地 方 带 出 去 。

13 我 们 要 毁 灭 这 地 方 ; 因 为 城 内 罪 恶 的 声 音 在 耶 和 华 面 前 甚 大 , 耶 和 华 差 我 们 来 , 要 毁 灭 这 地 方 。

14 罗 得 就 出 去 , 告 诉 娶 了 ( 或 作 将 要 娶 ) 他 女 儿 的 女 婿 们 说 : 你 们 起 来 离 幵 这 地 方 , 因 为 耶 和 华 要 毁 灭 这 城 。 他 女 婿 们 却 以 为 他 说 的 是 戏 言 。

15 天 明 了 , 天 使 催 逼 罗 得 说 : 起 来 ! 带 着 你 的 妻 子 和 你 在 这 里 的 两 个 女 儿 出 去 , 免 得 你 因 这 城 里 的 罪 恶 同 被 剿 灭 。

16 但 罗 得 迟 延 不 走 。 二 人 因 为 耶 和 华 怜 恤 罗 得 , 就 拉 着 他 的 手 和 他 妻 子 的 手 , 并 他 两 个 女 儿 的 手 , 把 他 们 领 出 来 , 安 置 在 城 外 ;

17 领 他 们 出 来 以 后 , 就 说 : 逃 命 罢 ! 不 可 回 头 看 , 也 不 可 在 平 原 站 住 。 要 往 山 上 逃 跑 , 免 得 你 被 剿 灭 。

18 罗 得 对 他 们 说 : 我 主 阿 , 不 要 如 此 !

19 你 仆 人 已 经 在 你 眼 前 蒙 恩 ; 你 又 向 我 显 出 莫 大 的 慈 爱 , 救 我 的 性 命 。 我 不 能 逃 到 山 上 去 , 恐 怕 这 灾 祸 临 到 我 , 我 便 死 了 。

20 看 哪 , 这 座 城 又 小 又 近 , 容 易 逃 到 , 这 不 是 一 个 小 的 么 ? 求 你 容 我 逃 到 那 里 , 我 的 性 命 就 得 存 活 。

21 天 使 对 他 说 : 这 事 我 也 应 允 你 ; 我 不 倾 覆 你 所 说 的 这 城 。

22 你 要 速 速 地 逃 到 那 城 ; 因 为 你 还 没 冇 到 那 里 , 我 不 能 作 甚 么 。 因 此 那 城 名 叫 琐 珥 ( 就 是 小 的 意 思 ) 。

23 罗 得 到 了 琐 珥 , 日 头 已 经 出 来 了 。

24 当 时 , 耶 和 华 将 硫 磺 与 火 从 天 上 耶 和 华 那 里 降 与 所 多 玛 和 蛾 摩 拉 ,

25 把 那 些 城 和 全 平 原 , 并 城 里 所 冇 的 居 民 , 连 地 上 生 长 的 , 都 毁 灭 了 。

26 罗 得 的 妻 子 在 后 边 回 头 一 看 , 就 变 成 了 一 根 盐 柱 。

27 亚 伯 拉 罕 清 早 起 来 , 到 了 他 从 前 站 在 耶 和 华 面 前 的 地 方 ,

28 向 所 多 玛 和 蛾 摩 拉 与 平 原 的 全 地 观 看 , 不 料 , 那 地 方 烟 气 上 腾 , 如 同 烧 窑 一 般 。

29 当   神 毁 灭 平 原 诸 城 的 时 候 , 他 纪 念 亚 伯 拉 罕 , 正 在 倾 覆 罗 得 所 住 之 城 的 时 候 , 就 打 发 罗 得 从 倾 覆 之 中 出 来 。

30 罗 得 因 为 怕 住 在 琐 珥 , 就 同 他 两 个 女 儿 从 琐 珥 上 去 , 住 在 山 里 ; 他 和 两 个 女 儿 住 在 一 个 洞 里 。

31 大 女 儿 对 小 女 儿 说 : 我 们 的 父 亲 老 了 , 地 上 又 无 人 按 着 世 上 的 常 规 进 到 我 们 这 里 。

32 来 ! 我 们 可 以 叫 父 亲 喝 酒 , 与 他 同 寝 。 这 样 , 我 们 好 从 他 存 留 后 裔 。

33 于 是 , 那 夜 他 们 叫 父 亲 喝 酒 , 大 女 儿 就 进 去 和 他 父 亲 同 寝 ; 他 几 时 躺 下 , 几 时 起 来 , 父 亲 都 不 知 道 。

34 第 二 天 , 大 女 儿 对 小 女 儿 说 : 我 昨 夜 与 父 亲 同 寝 。 今 夜 我 们 再 叫 他 喝 酒 , 你 可 以 进 去 与 他 同 寝 。 这 样 , 我 们 好 从 父 亲 存 留 后 裔 。

35 于 是 , 那 夜 他 们 又 叫 父 亲 喝 酒 , 小 女 儿 起 来 与 他 父 亲 同 寝 ; 他 几 时 躺 下 , 几 时 起 来 , 父 亲 都 不 知 道 。

36 这 样 , 罗 得 的 两 个 女 儿 都 从 他 父 亲 怀 了 孕 。

37 大 女 儿 生 了 儿 子 , 给 他 起 名 叫 摩 押 , 就 是 现 今 摩 押 人 的 始 祖 。

38 小 女 儿 也 生 了 儿 子 , 给 他 起 名 叫 便 亚 米 , 就 是 现 今 亚 扪 人 的 始 祖 。