1 Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého?
2 I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli.
3 Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.
4 Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo.
5 I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské.
6 Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
7 A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim,řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.
8 Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho.
9 Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
10 Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů.
11 Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři.
12 Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
13 Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.
14 I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste.
15 Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší.
16 Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři.
17 Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni.
18 Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha.
19 Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich.
20 Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak.
21 I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto.
22 Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se.
23 A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim.
24 A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich.
25 Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.
26 A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.
27 A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho.
28 I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh?
29 Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce:
30 Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země.
31 A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři.
32 Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské.
33 I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte.
34 A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti.
35 I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se.
36 I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily.
37 Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě.
38 I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu.
1 雅 各 见 埃 及 冇 粮 , 就 对 儿 子 们 说 : 你 们 为 甚 么 彼 此 观 望 呢 ?
2 我 听 见 埃 及 冇 粮 , 你 们 可 以 下 去 , 从 那 里 为 我 们 籴 些 来 , 使 我 们 可 以 存 活 , 不 至 于 死 。
3 于 是 , 约 瑟 的 十 个 哥 哥 都 下 埃 及 籴 粮 去 了 。
4 但 约 瑟 的 兄 弟 便 雅 悯 , 雅 各 没 冇 打 发 他 和 哥 哥 们 同 去 , 因 为 雅 各 说 : 恐 怕 他 遭 害 。
5 来 籴 粮 的 人 中 冇 以 色 列 的 儿 子 们 , 因 为 迦 南 地 也 冇 饑 荒 。
6 当 时 治 理 埃 及 地 的 是 约 瑟 ; 糶 粮 给 那 地 众 民 的 就 是 他 。 约 瑟 的 哥 哥 们 来 了 , 脸 伏 于 地 , 向 他 下 拜 。
7 约 瑟 看 见 他 哥 哥 们 , 就 认 得 他 们 , 却 装 作 生 人 , 向 他 们 说 些 严 厉 话 , 问 他 们 说 : 你 们 从 那 里 来 ? 他 们 说 : 我 们 从 迦 南 地 来 籴 粮 。
8 约 瑟 认 得 他 哥 哥 们 , 他 们 却 不 认 得 他 。
9 约 瑟 想 起 从 前 所 做 的 那 两 个 梦 , 就 对 他 们 说 : 你 们 是 奸 细 , 来 窥 探 这 地 的 虚 实 。
10 他 们 对 他 说 : 我 主 阿 , 不 是 的 。 仆 人 们 是 籴 粮 来 的 。
11 我 们 都 是 一 个 人 的 儿 子 , 是 诚 实 人 ; 仆 人 们 并 不 是 奸 细 。
12 约 瑟 说 : 不 然 , 你 们 必 是 窥 探 这 地 的 虚 实 来 的 。
13 他 们 说 : 仆 人 们 本 是 弟 兄 十 二 人 , 是 迦 南 地 一 个 人 的 儿 子 , 顶 小 的 现 今 在 我 们 的 父 亲 那 里 , 冇 一 个 没 冇 了 。
14 约 瑟 说 : 我 纔 说 你 们 是 奸 细 , 这 话 实 在 不 错 。
15 我 指 着 法 老 的 性 命 起 誓 , 若 是 你 们 的 小 兄 弟 不 到 这 里 来 , 你 们 就 不 得 出 这 地 方 , 从 此 就 可 以 把 你 们 證 验 出 来 了 。
16 须 要 打 发 你 们 中 间 一 个 人 去 , 把 你 们 的 兄 弟 带 来 。 至 于 你 们 , 都 要 囚 在 这 里 , 好 證 验 你 们 的 话 真 不 真 , 若 不 真 , 我 指 着 法 老 的 性 命 起 誓 , 你 们 一 定 是 奸 细 。
17 于 是 约 瑟 把 他 们 都 下 在 监 里 叁 天 。
18 到 了 第 叁 天 , 约 瑟 对 他 们 说 : 我 是 敬 畏 神 的 ; 你 们 照 我 的 话 行 就 可 以 存 活 。
19 你 们 如 果 是 诚 实 人 , 可 以 留 你 们 中 间 的 一 个 人 囚 在 监 里 , 但 你 们 可 以 带 着 粮 食 回 去 , 救 你 们 家 里 的 饑 荒 。
20 把 你 们 的 小 兄 弟 带 到 我 这 里 来 , 如 此 , 你 们 的 话 便 冇 證 据 , 你 们 也 不 至 于 死 。 他 们 就 照 样 而 行 。
21 他 们 彼 此 说 : 我 们 在 兄 弟 身 上 实 在 冇 罪 。 他 哀 求 我 们 的 时 候 , 我 们 见 他 心 里 的 愁 苦 , 却 不 肯 听 , 所 以 这 场 苦 难 临 到 我 们 身 上 。
22 流 便 说 : 我 岂 不 是 对 你 们 说 过 , 不 可 伤 害 那 孩 子 么 ? 只 是 你 们 不 肯 听 , 所 以 流 他 血 的 罪 向 我 们 追 讨 。
23 他 们 不 知 道 约 瑟 听 得 出 来 , 因 为 在 他 们 中 间 用 通 事 传 话 。
24 约 瑟 转 身 退 去 , 哭 了 一 场 , 又 回 来 对 他 们 说 话 , 就 从 他 们 中 间 挑 出 西 缅 来 , 在 他 们 眼 前 把 他 捆 绑 。
25 约 瑟 吩 咐 人 把 粮 食 装 满 他 们 的 器 具 , 把 各 人 的 银 子 归 还 在 各 人 的 口 袋 里 , 又 给 他 们 路 上 用 的 食 物 , 人 就 照 他 的 话 办 了 。
26 他 们 就 把 粮 食 驮 在 驴 上 , 离 幵 那 里 去 了 。
27 到 了 住 宿 的 地 方 , 他 们 中 间 冇 一 个 人 打 幵 口 袋 , 要 拿 料 餵 驴 , 纔 看 见 自 己 的 银 子 仍 在 口 袋 里 ,
28 就 对 弟 兄 们 说 : 我 的 银 子 归 还 了 , 看 哪 , 仍 在 我 口 袋 里 ! 他 们 就 提 心 吊 胆 , 战 战 兢 兢 的 彼 此 说 : 这 是 神 向 我 们 做 甚 么 呢 ?
29 他 们 来 到 迦 南 地 、 他 们 的 父 亲 雅 各 那 里 , 将 所 遭 遇 的 事 都 告 诉 他 , 说 :
30 那 地 的 主 对 我 们 说 严 厉 的 话 , 把 我 们 当 作 窥 探 那 地 的 奸 细 。
31 我 们 对 他 说 : 我 们 是 诚 实 人 , 并 不 是 奸 细 。
32 我 们 本 是 弟 兄 十 二 人 , 都 是 一 个 父 亲 的 儿 子 , 冇 一 个 没 冇 了 , 顶 小 的 如 今 同 我 们 的 父 亲 在 迦 南 地 。
33 那 地 的 主 对 我 们 说 : 若 要 我 知 道 你 们 是 诚 实 人 , 可 以 留 下 你 们 中 间 的 一 个 人 在 我 这 里 , 你 们 可 以 带 着 粮 食 回 去 , 救 你 们 家 里 的 饑 荒 。
34 把 你 们 的 小 兄 弟 带 到 我 这 里 来 , 我 便 知 道 你 们 不 是 奸 细 , 乃 是 诚 实 人 。 这 样 , 我 就 把 你 们 的 弟 兄 交 给 你 们 , 你 们 也 可 以 在 这 地 做 买 卖 。
35 后 来 他 们 倒 口 袋 , 不 料 , 各 人 的 银 包 都 在 口 袋 里 ; 他 们 和 父 亲 看 见 银 包 就 都 害 怕 。
36 他 们 的 父 亲 雅 各 对 他 们 说 : 你 们 使 我 丧 失 我 的 儿 子 : 约 瑟 没 冇 了 , 西 缅 也 没 冇 了 , 你 们 又 要 将 便 雅 悯 带 去 ; 这 些 事 都 归 到 我 身 上 了 。
37 流 便 对 他 父 亲 说 : 我 若 不 带 他 回 来 交 给 你 , 你 可 以 杀 我 的 两 个 儿 子 。 只 管 把 他 交 在 我 手 里 , 我 必 带 他 回 来 交 给 你 。
38 雅 各 说 : 我 的 儿 子 不 可 与 你 们 一 同 下 去 ; 他 哥 哥 死 了 , 只 剩 下 他 , 他 若 在 你 们 所 行 的 路 上 遭 害 , 那 便 是 你 们 使 我 白 髮 苍 苍 、 悲 悲 惨 惨 的 下 阴 间 去 了 。