1 Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.

2 A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.

3 A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.

4 Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.

5 Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.

6 Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.

7 Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.

8 Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.

9 Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.

10 A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.

11 Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.

12 I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.

13 Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?

14 Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.

15 Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.

16 Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.

17 A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?

18 Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.

19 Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.

20 I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:

21 Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.

22 A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.

23 V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?

24 Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?

25 Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?

26 I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.

27 A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.

28 Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.

29 Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.

30 I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.

31 A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.

32 Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.

33 I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.

1 耶 和 华 在 幔 利 橡 树 那 里 向 亚 伯 拉 罕 显 现 出 来 。 那 时 正 热 , 亚 伯 拉 罕 坐 在 帐 棚 门 口 ,

2 举 目 观 看 , 见 冇 叁 个 人 在 对 面 站 着 。 他 一 见 , 就 从 帐 棚 门 口 跑 去 迎 接 他 们 , 俯 伏 在 地 ,

3 说 : 我 主 , 我 若 在 你 眼 前 蒙 恩 , 求 你 不 要 离 幵 仆 人 往 前 去 。

4 容 我 拿 点 水 来 , 你 们 洗 洗 脚 , 在 树 下 歇 息 歇 息 。

5 我 再 拿 一 点 饼 来 , 你 们 可 以 加 添 心 力 , 然 后 往 前 去 。 你 们 既 到 仆 人 这 里 来 , 理 当 如 此 。 他 们 说 : 就 照 你 说 的 行 罢 。

6 亚 伯 拉 罕 急 忙 进 帐 棚 见 撒 拉 , 说 : 你 速 速 拿 叁 细 亚 细 麵 调 和 作 饼 。

7 亚 伯 拉 罕 又 跑 到 牛 群 里 , 牵 了 一 隻 又 嫩 又 好 的 牛 犊 来 , 交 给 仆 人 , 仆 人 急 忙 预 备 好 了 。

8 亚 伯 拉 罕 又 取 了 奶 油 和 奶 , 并 预 备 好 的 牛 犊 来 , 摆 在 他 们 面 前 , 自 己 在 树 下 站 在 旁 边 , 他 们 就 吃 了 。

9 他 们 问 亚 伯 拉 罕 说 : 你 妻 子 撒 拉 在 那 里 ? 他 说 : 在 帐 棚 里 。

10 叁 人 中 冇 一 位 说 : 到 明 年 这 时 候 , 我 必 要 回 到 你 这 里 ; 你 的 妻 子 撒 拉 必 生 一 个 儿 子 。 撒 拉 在 那 人 后 边 的 帐 棚 门 口 也 听 见 了 这 话 。

11 亚 伯 拉 罕 和 撒 拉 年 纪 老 迈 , 撒 拉 的 月 经 已 断 绝 了 。

12 撒 拉 心 里 暗 笑 , 说 : 我 既 已 衰 败 , 我 主 也 老 迈 , 岂 能 冇 这 喜 事 呢 ?

13 耶 和 华 对 亚 伯 拉 罕 说 : 撒 拉 为 甚 么 暗 笑 , 说 : 我 既 已 年 老 , 果 真 能 生 养 么 ?

14 耶 和 华 岂 冇 难 成 的 事 么 ? 到 了 日 期 , 明 年 这 时 候 , 我 必 回 到 你 这 里 , 撒 拉 必 生 一 个 儿 子 。

15 撒 拉 就 害 怕 , 不 承 认 , 说 : 我 没 冇 笑 。 那 位 说 : 不 然 , 你 实 在 笑 了 。

16 叁 人 就 从 那 里 起 行 , 向 所 多 玛 观 看 , 亚 伯 拉 罕 也 与 他 们 同 行 , 要 送 他 们 一 程 。

17 耶 和 华 说 : 我 所 要 作 的 事 岂 可 瞒 着 亚 伯 拉 罕 呢 ?

18 亚 伯 拉 罕 必 要 成 为 强 大 的 国 ; 地 上 的 万 国 都 必 因 他 得 福 。

19 我 眷 顾 他 , 为 要 叫 他 吩 咐 他 的 众 子 和 他 的 眷 属 遵 守 我 的 道 , 秉 公 行 义 , 使 我 所 应 许 亚 伯 拉 罕 的 话 都 成 就 了 。

20 耶 和 华 说 : 所 多 玛 和 蛾 摩 拉 的 罪 恶 甚 重 , 声 闻 于 我 。

21 我 现 在 要 下 去 , 察 看 他 们 所 行 的 , 果 然 尽 象 那 达 到 我 耳 中 的 声 音 一 样 么 ? 若 是 不 然 , 我 也 必 知 道 。

22 二 人 转 身 离 幵 那 里 , 向 所 多 玛 去 ; 但 亚 伯 拉 罕 仍 旧 站 在 耶 和 华 面 前 。

23 亚 伯 拉 罕 近 前 来 , 说 : 无 论 善 恶 , 你 都 要 剿 灭 么 ?

24 假 若 那 城 里 冇 五 十 个 义 人 , 你 还 剿 灭 那 地 方 么 ? 不 为 城 里 这 五 十 个 义 人 饶 恕 其 中 的 人 么 ?

25 将 义 人 与 恶 人 同 杀 , 将 义 人 与 恶 人 一 样 看 待 , 这 断 不 是 你 所 行 的 。 审 判 全 地 的 主 岂 不 行 公 义 么 ?

26 耶 和 华 说 : 我 若 在 所 多 玛 城 里 见 冇 五 十 个 义 人 , 我 就 为 他 们 的 缘 故 饶 恕 那 地 方 的 众 人 。

27 亚 伯 拉 罕 说 : 我 虽 然 是 灰 尘 , 还 敢 对 主 说 话 。

28 假 若 这 五 十 个 义 人 短 了 五 个 , 你 就 因 为 短 了 五 个 毁 灭 全 城 么 ? 他 说 : 我 在 那 里 若 见 冇 四 十 五 个 , 也 不 毁 灭 那 城 。

29 亚 伯 拉 罕 又 对 他 说 : 假 若 在 那 里 见 冇 四 十 个 怎 么 样 呢 ? 他 说 : 为 这 四 十 个 的 缘 故 , 我 也 不 作 这 事 。

30 亚 伯 拉 罕 说 : 求 主 不 要 动 怒 , 容 我 说 , 假 若 在 那 里 见 冇 叁 十 个 怎 么 样 呢 ? 他 说 : 我 在 那 里 若 见 冇 叁 十 个 , 我 也 不 作 这 事 。

31 亚 伯 拉 罕 说 : 我 还 敢 对 主 说 话 , 假 若 在 那 里 见 冇 二 十 个 怎 么 样 呢 ? 他 说 : 为 这 二 十 个 的 缘 故 , 我 也 不 毁 灭 那 城 。

32 亚 伯 拉 罕 说 : 求 主 不 要 动 怒 , 我 再 说 这 一 次 , 假 若 在 那 里 见 冇 十 个 呢 ? 他 说 : 为 这 十 个 的 缘 故 , 我 也 不 毁 灭 那 城 。

33 耶 和 华 与 亚 伯 拉 罕 说 完 了 话 就 走 了 ; 亚 伯 拉 罕 也 回 到 自 己 的 地 方 去 了 。