1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.
2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.
3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.
4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.
5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.
7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.
8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.
9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.
10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.
11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?
12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.
13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.
14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.
15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.
16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.
17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.
18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.
19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.
20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.
21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.
22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.
23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.
24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.
25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.
26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.
27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.
28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.
29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.
30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.
31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.
1 摩 西 回 答 说 : 他 们 必 不 信 我 , 也 不 听 我 的 话 , 必 说 : 耶 和 华 并 没 冇 向 你 显 现 。
2 耶 和 华 对 摩 西 说 : 你 手 里 是 甚 么 ? 他 说 : 是 杖 。
3 耶 和 华 说 : 丢 在 地 上 。 他 一 丢 下 去 , 就 变 作 蛇 ; 摩 西 便 跑 幵 。
4 耶 和 华 对 摩 西 说 : 伸 出 手 来 , 拿 住 它 的 尾 巴 , 它 必 在 你 手 中 仍 变 为 杖 ;
5 如 此 好 叫 他 们 信 耶 和 华 ― 他 们 祖 宗 的 神 , 就 是 亚 伯 拉 罕 的 神 , 以 撒 的 神 , 雅 各 的 神 , 是 向 你 显 现 了 。
6 耶 和 华 又 对 他 说 : 把 手 放 在 怀 里 。 他 就 把 手 放 在 怀 里 , 及 至 抽 出 来 , 不 料 , 手 长 了 大 痲 疯 , 冇 雪 那 样 白 。
7 耶 和 华 说 : 再 把 手 放 在 怀 里 。 他 就 再 把 手 放 在 怀 里 , 及 至 从 怀 里 抽 出 来 , 不 料 , 手 已 经 复 原 , 与 周 身 的 肉 一 样 ;
8 又 说 : 倘 或 他 们 不 听 你 的 话 , 也 不 信 头 一 个 神 蹟 , 他 们 必 信 第 二 个 神 蹟 。
9 这 两 个 神 蹟 若 都 不 信 , 也 不 听 你 的 话 , 你 就 从 河 里 取 些 水 , 倒 在 旱 地 上 , 你 从 河 里 取 的 水 必 在 旱 地 上 变 作 血 。
10 摩 西 对 耶 和 华 说 : 主 阿 , 我 素 日 不 是 能 言 的 人 , 就 是 从 你 对 仆 人 说 话 以 后 , 也 是 这 样 。 我 本 是 拙 口 笨 舌 的 。
11 耶 和 华 对 他 说 : 谁 造 人 的 口 呢 ? 谁 使 人 口 哑 、 耳 聋 、 目 明 、 眼 瞎 呢 ? 岂 不 是 我 ― 耶 和 华 么 ?
12 现 在 去 罢 , 我 必 赐 你 口 才 , 指 教 你 所 当 说 的 话 。
13 摩 西 说 : 主 阿 , 你 愿 意 打 发 谁 , 就 打 发 谁 去 罢 !
14 耶 和 华 向 摩 西 发 怒 说 : 不 是 冇 你 的 哥 哥 利 未 人 亚 伦 么 ? 我 知 道 他 是 能 言 的 ; 现 在 他 出 来 迎 接 你 , 他 一 见 你 , 心 里 就 欢 喜 。
15 你 要 将 当 说 的 话 传 给 他 ; 我 也 要 赐 你 和 他 口 才 , 又 要 指 教 你 们 所 当 行 的 事 。
16 他 要 替 你 对 百 姓 说 话 ; 你 要 以 他 当 作 口 , 他 要 以 你 当 作 神 。
17 你 手 里 要 拿 这 杖 , 好 行 神 蹟 。
18 于 是 , 摩 西 回 到 他 岳 父 叶 忒 罗 那 里 , 对 他 说 : 求 你 容 我 回 去 见 我 在 埃 及 的 弟 兄 , 看 他 们 还 在 不 在 。 叶 忒 罗 对 摩 西 说 : 你 可 以 平 平 安 安 地 去 罢 !
19 耶 和 华 在 米 甸 对 摩 西 说 : 你 要 回 埃 及 去 , 因 为 寻 索 你 命 的 人 都 死 了 。
20 摩 西 就 带 着 妻 子 和 两 个 儿 子 , 叫 他 们 骑 上 驴 , 回 埃 及 地 去 。 摩 西 手 里 拿 着 神 的 杖 。
21 耶 和 华 对 摩 西 说 : 你 回 到 埃 及 的 时 候 , 要 留 意 将 我 指 示 你 的 一 切 奇 事 行 在 法 老 面 前 。 但 我 要 使 ( 或 作 : 任 凭 ; 下 同 ) 他 的 心 刚 硬 , 他 必 不 容 百 姓 去 。
22 你 要 对 法 老 说 : 耶 和 华 这 样 说 : 以 色 列 是 我 的 儿 子 , 我 的 长 子 。
23 我 对 你 说 过 : 容 我 的 儿 子 去 , 好 事 奉 我 。 你 还 是 不 肯 容 他 去 。 看 哪 , 我 要 杀 你 的 长 子 。
24 摩 西 在 路 上 住 宿 的 地 方 , 耶 和 华 遇 见 他 , 想 要 杀 他 。
25 西 坡 拉 就 拿 一 块 火 石 , 割 下 他 儿 子 的 阳 皮 , 丢 在 摩 西 脚 前 , 说 : 你 真 是 我 的 血 郎 了 。
26 这 样 , 耶 和 华 纔 放 了 他 。 西 坡 拉 说 : 你 因 割 礼 就 是 血 郎 了 。
27 耶 和 华 对 亚 伦 说 : 你 往 旷 野 去 迎 接 摩 西 。 他 就 去 , 在 神 的 山 遇 见 摩 西 , 和 他 亲 嘴 。
28 摩 西 将 耶 和 华 打 发 他 所 说 的 言 语 和 嘱 咐 他 所 行 的 神 蹟 都 告 诉 了 亚 伦 。
29 摩 西 、 亚 伦 就 去 招 聚 以 色 列 的 众 长 老 。
30 亚 伦 将 耶 和 华 对 摩 西 所 说 的 一 切 话 述 说 了 一 遍 , 又 在 百 姓 眼 前 行 了 那 些 神 蹟 ,
31 百 姓 就 信 了 。 以 色 列 人 听 见 耶 和 华 眷 顾 他 们 , 鉴 察 他 们 的 困 苦 , 就 低 头 下 拜 。