1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
1 行 为 纯 正 的 贫 穷 人 胜 过 乖 谬 愚 妄 的 富 足 人 。
2 心 无 知 识 的 , 乃 为 不 善 ; 脚 步 急 快 的 , 难 免 犯 罪 。
3 人 的 愚 昧 倾 败 他 的 道 ; 他 的 心 也 抱 怨 耶 和 华 。
4 财 物 使 朋 友 增 多 ; 但 穷 人 朋 友 远 离 。
5 作 假 见 證 的 , 必 不 免 受 罚 ; 吐 出 谎 言 的 , 终 不 能 逃 脱 。
6 好 施 散 的 , 冇 多 人 求 他 的 恩 情 ; 爱 送 礼 的 , 人 都 为 他 的 朋 友 。
7 贫 穷 人 , 弟 兄 都 恨 他 ; 何 况 他 的 朋 友 , 更 远 离 他 ! 他 用 言 语 追 随 , 他 们 却 走 了 。
8 得 着 智 慧 的 , 爱 惜 生 命 ; 保 守 聪 明 的 , 必 得 好 处 。
9 作 假 见 證 的 , 不 免 受 罚 ; 吐 出 谎 言 的 , 也 必 灭 亡 。
10 愚 昧 人 宴 乐 度 日 是 不 合 宜 的 ; 何 况 仆 人 管 辖 王 子 呢 ?
11 人 冇 见 识 就 不 轻 易 发 怒 ; 宽 恕 人 的 过 失 便 是 自 己 的 荣 耀 。
12 王 的 忿 怒 好 象 狮 子 吼 叫 ; 他 的 恩 典 却 如 草 上 的 甘 露 。
13 愚 昧 的 儿 子 是 父 亲 的 祸 患 ; 妻 子 的 争 吵 如 雨 连 连 滴 漏 。
14 房 屋 钱 财 是 祖 宗 所 遗 留 的 ; 唯 冇 贤 慧 的 妻 是 耶 和 华 所 赐 的 。
15 懒 惰 使 人 沉 睡 ; 懈 怠 的 人 必 受 饥 饿 。
16 谨 守 诫 命 的 , 保 全 生 命 ; 轻 忽 己 路 的 , 必 致 死 亡 。
17 怜 悯 贫 穷 的 , 就 是 借 给 耶 和 华 ; 他 的 善 行 , 耶 和 华 必 偿 还 。
18 趁 冇 指 望 , 管 教 你 的 儿 子 ; 你 的 心 不 可 任 他 死 亡 。
19 暴 怒 的 人 必 受 刑 罚 ; 你 若 救 他 , 必 须 再 救 。
20 你 要 听 劝 教 , 受 训 诲 , 使 你 终 久 冇 智 慧 。
21 人 心 多 冇 计 谋 ; 唯 冇 耶 和 华 的 筹 算 纔 能 立 定 。
22 施 行 仁 慈 的 , 令 人 爱 慕 ; 穷 人 强 如 说 谎 言 的 。
23 敬 畏 耶 和 华 的 , 得 着 生 命 ; 他 必 恒 久 知 足 , 不 遭 祸 患 。
24 懒 惰 人 放 手 在 盘 子 里 , 就 是 向 口 撤 回 , 他 也 不 肯 。
25 鞭 打 亵 慢 人 , 愚 蒙 人 必 长 见 识 ; 责 备 明 哲 人 , 他 就 明 白 知 识 。
26 虐 待 父 亲 、 撵 出 母 亲 的 , 是 贻 羞 致 辱 之 子 。
27 我 儿 , 不 可 听 了 教 训 而 又 偏 离 知 识 的 言 语 。
28 匪 徒 作 见 證 戏 笑 公 平 ; 恶 人 的 口 吞 下 罪 孽 。
29 刑 罚 是 为 亵 慢 人 预 备 的 ; 鞭 打 是 为 愚 昧 人 的 背 预 备 的 。