1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
1 人 屡 次 受 责 罚 , 仍 然 硬 着 颈 项 ; 他 必 顷 刻 败 坏 , 无 法 可 治 。
2 义 人 增 多 , 民 就 喜 乐 ; 恶 人 掌 权 , 民 就 歎 息 。
3 爱 慕 智 慧 的 , 使 父 亲 喜 乐 ; 与 妓 女 结 交 的 , 却 浪 费 钱 财 。
4 王 藉 公 平 , 使 国 坚 定 ; 索 要 贿 赂 , 使 国 倾 败 。
5 谄 媚 邻 舍 的 , 就 是 设 网 罗 绊 他 的 脚 。
6 恶 人 犯 罪 , 自 陷 网 罗 ; 惟 独 义 人 欢 呼 喜 乐 。
7 义 人 知 道 查 明 穷 人 的 案 ; 恶 人 没 冇 聪 明 , 就 不 得 而 知 。
8 亵 慢 人 煽 惑 通 城 ; 智 慧 人 止 息 众 怒 。
9 智 慧 人 与 愚 妄 人 相 争 , 或 怒 或 笑 , 总 不 能 使 他 止 息 。
10 好 流 人 血 的 , 恨 恶 完 全 人 , 索 取 正 直 人 的 性 命 。
11 愚 妄 人 怒 气 全 发 ; 智 慧 人 忍 气 含 怒 。
12 君 王 若 听 谎 言 , 他 一 切 臣 仆 都 是 奸 恶 。
13 贫 穷 人 、 强 暴 人 在 世 相 遇 ; 他 们 的 眼 目 都 蒙 耶 和 华 光 照 。
14 君 王 凭 诚 实 判 断 穷 人 ; 他 的 国 位 必 永 远 坚 立 。
15 杖 打 和 责 备 能 加 增 智 慧 ; 放 纵 的 儿 子 使 母 亲 羞 愧 。
16 恶 人 加 多 , 过 犯 也 加 多 , 义 人 必 看 见 他 们 跌 倒 。
17 管 教 你 的 儿 子 , 他 就 使 你 得 安 息 , 也 必 使 你 心 里 喜 乐 。
18 没 冇 异 象 ( 或 译 : 默 示 ) , 民 就 放 肆 ; 惟 遵 守 律 法 的 , 便 为 冇 福 。
19 只 用 言 语 , 仆 人 不 肯 受 管 教 ; 他 虽 然 明 白 , 也 不 留 意 。
20 你 见 言 语 急 躁 的 人 吗 ? 愚 昧 人 比 他 更 冇 指 望 。
21 人 将 仆 人 从 小 娇 养 , 这 仆 人 终 久 必 成 了 他 的 儿 子 。
22 好 气 的 人 挑 启 争 端 ; 暴 怒 的 人 多 多 犯 罪 。
23 人 的 高 傲 必 使 他 卑 下 ; 心 里 谦 逊 的 , 必 得 尊 荣 。
24 人 与 盗 贼 分 赃 , 是 恨 恶 自 己 的 性 命 ; 他 听 见 叫 人 发 誓 的 声 音 , 却 不 言 语 。
25 惧 怕 人 的 , 陷 入 网 罗 ; 唯 冇 倚 靠 耶 和 华 的 , 必 得 安 稳 。
26 求 王 恩 的 人 多 ; 定 人 事 乃 在 耶 和 华 。
27 为 非 作 歹 的 , 被 义 人 憎 嫌 ; 行 事 正 直 的 , 被 恶 人 憎 恶 。