1 Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;

2 A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:

3 I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.

4 Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.

5 A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.

6 A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.

7 Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.

8 Když takto řekl: Co bude peřestého,to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.

9 A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.

10 Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.

11 Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.

12 I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.

13 Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

14 Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?

15 Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.

16 Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.

17 Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.

18 A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.

19 (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.

20 I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)

21 Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.

22 I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.

23 Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.

24 (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)

25 Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.

26 I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.

27 Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?

28 A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.

29 Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.

30 Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?

31 Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.

32 Nalezneš-li pak u koho bohy své,nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.

33 Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.

34 Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.

35 A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.

36 Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?

37 Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.

38 Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.

39 Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.

40 Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.

41 Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.

42 A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

43 Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?

44 Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.

45 Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.

46 A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.

47 I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.

48 Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,

49 A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.

50 Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.

51 A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,

52 Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.

53 Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.

54 Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.

55 I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.

1 雅 各 聽 見 拉 班 的 兒 子 們 有 話 說 、 雅 各 把 我 們 父 親 所 有 的 都 奪 了 去 、 並 藉 著 我 們 父 親 的 、 得 了 這 一 切 的 榮 耀 。 〔 榮 耀 或 作 財 〕

2 雅 各 見 拉 班 的 氣 色 向 他 不 如 從 前 了 。

3 耶 和 華 對 雅 各 說 、 你 要 回 你 祖 你 父 之 地 、 到 你 親 族 那 裡 去 、 我 必 與 你 同 在 。

4 雅 各 就 打 發 人 、 叫 拉 結 和 利 亞 到 田 野 羊 群 那 裡 來 .

5 對 他 們 說 、 我 看 你 們 父 親 的 氣 色 向 我 不 如 從 前 了 . 但 我 父 親 的   神 向 來 與 我 同 在 。

6 你 們 也 知 道 、 我 盡 了 我 的 力 量 服 事 你 們 的 父 親 。

7 你 們 的 父 親 欺 哄 我 、 十 次 改 了 我 的 工 價 . 然 而   神 不 容 他 害 我 。

8 他 若 說 、 有 點 的 歸 你 作 工 價 、 羊 群 所 生 的 都 有 點 . 他 若 說 、 有 紋 的 歸 你 作 工 價 、 羊 群 所 生 的 都 有 紋 。

9 這 樣 、   神 把 你 們 父 親 的 牲 畜 奪 來 賜 給 我 了 。

10 羊 配 合 的 時 候 、 我 夢 中 舉 目 一 看 、 見 跳 母 羊 的 公 羊 、 都 是 有 紋 的 、 有 點 的 、 有 花 斑 的 。

11   神 的 使 者 在 那 夢 中 呼 叫 我 說 、 雅 各 。 我 說 、 我 在 這 裡 。

12 他 說 、 你 舉 目 觀 看 、 跳 母 羊 的 公 羊 都 是 有 紋 的 、 有 點 的 、 有 花 斑 的 . 凡 拉 班 向 你 所 作 的 、 我 都 看 見 了 。

13 我 是 伯 特 利 的   神 . 你 在 那 裡 用 油 澆 過 柱 子 、 向 我 許 過 願 . 現 今 你 起 來 離 開 這 地 、 回 你 本 地 去 罷 。

14 拉 結 和 利 亞 回 答 雅 各 說 、 在 我 們 父 親 的 家 裡 還 有 我 們 可 得 的 分 麼 、 還 有 我 們 的 產 業 麼 。

15 我 們 不 是 被 他 當 作 外 人 麼 . 因 為 他 賣 了 我 們 、 吞 了 我 們 的 價 值 。

16   神 從 我 們 父 親 所 奪 出 來 的 一 切 財 物 、 那 就 是 我 們 、 和 我 們 孩 子 們 的 . 現 今 凡   神 所 吩 咐 你 的 、 你 只 管 去 行 罷 。

17 雅 各 起 來 、 使 他 的 兒 子 和 妻 子 都 騎 上 駱 駝 .

18 又 帶 著 他 在 巴 旦 亞 蘭 所 得 的 一 切 牲 畜 和 財 物 、 往 迦 南 地 、 他 父 親 以 撒 那 裡 去 了 。

19 當 時 拉 班 剪 羊 毛 去 了 . 拉 結 偷 了 他 父 親 家 中 的 神 像 。

20 雅 各 背 著 亞 蘭 人 拉 班 偷 走 了 、 並 不 告 訴 他 。

21 就 帶 著 所 有 的 逃 跑 . 他 起 身 過 大 河 、 面 向 基 列 山 行 去 。

22 到 第 三 日 、 有 人 告 訴 拉 班 、 雅 各 逃 跑 了 。

23 拉 班 帶 領 他 的 眾 弟 兄 去 追 趕 、 追 了 七 日 、 在 基 列 山 就 追 上 了 。

24 夜 間   神 到 亞 蘭 人 拉 班 那 裡 、 在 夢 中 對 他 說 、 你 要 小 心 、 不 可 與 雅 各 說 好 說 歹 。

25 拉 班 追 上 雅 各 、 雅 各 在 山 上 支 搭 帳 棚 . 拉 班 和 他 的 眾 弟 兄 、 也 在 基 列 山 上 支 搭 帳 棚 。

26 拉 班 對 雅 各 說 、 你 作 的 是 甚 麼 事 呢 、 你 背 著 我 偷 走 了 、 又 把 我 的 女 兒 們 帶 了 去 、 如 同 用 刀 劍 擄 去 的 一 般 。

27 你 為 甚 麼 暗 暗 的 逃 跑 、 偷 著 走 、 並 不 告 訴 我 、 叫 我 可 以 歡 樂 、 唱 歌 、 擊 鼓 、 彈 琴 的 送 你 回 去 。

28 又 不 容 我 與 外 孫 和 女 兒 親 嘴 . 你 所 行 的 真 是 愚 昧 。

29 我 手 中 原 有 能 力 害 你 、 只 是 你 父 親 的   神 昨 夜 對 我 說 、 你 要 小 心 、 不 可 與 雅 各 說 好 說 歹 。

30 現 在 你 雖 然 想 你 父 家 、 不 得 不 去 、 為 甚 麼 又 偷 了 我 的 神 像 呢 。

31 雅 各 回 答 拉 班 說 、 恐 怕 你 把 你 的 女 兒 從 我 奪 去 、 所 以 我 逃 跑 。

32 至 於 你 的 神 像 、 你 在 誰 那 裡 搜 出 來 、 就 不 容 誰 存 活 . 當 著 我 們 的 眾 弟 兄 你 認 一 認 、 在 我 這 裡 有 甚 麼 東 西 是 你 的 、 就 拿 去 。 原 來 雅 各 不 知 道 拉 結 偷 了 那 些 神 像 。

33 拉 班 進 了 雅 各 、 利 亞 、 並 兩 個 使 女 的 帳 棚 、 都 沒 有 搜 出 來 . 就 從 利 亞 的 帳 棚 出 來 、 進 了 拉 結 的 帳 棚 。

34 拉 結 已 經 把 神 像 藏 在 駱 駝 的 馱 簍 裡 、 便 坐 在 上 頭 、 拉 班 摸 遍 了 那 帳 棚 、 並 沒 有 摸 著 。

35 拉 結 對 他 父 親 說 、 現 在 我 身 上 不 便 、 不 能 在 你 面 前 起 來 、 求 我 主 不 要 生 氣 . 這 樣 、 拉 班 搜 尋 神 像 、 竟 沒 有 搜 出 來 。

36 雅 各 就 發 怒 斥 責 拉 班 說 、 我 有 甚 麼 過 犯 、 有 甚 麼 罪 惡 、 你 竟 這 樣 火 速 的 追 我 。

37 你 摸 遍 了 我 一 切 的 家 具 、 你 搜 出 甚 麼 來 呢 、 可 以 放 在 你 我 弟 兄 面 前 、 叫 他 們 在 你 我 中 間 辨 別 辨 別 。

38 我 在 你 家 這 二 十 年 、 你 的 母 綿 羊 、 母 山 羊 、 沒 有 掉 過 胎 . 你 群 中 的 公 羊 、 我 沒 有 喫 過 .

39 被 野 獸 撕 裂 的 、 我 沒 有 帶 來 給 你 、 是 我 自 己 賠 上 、 無 論 是 白 日 、 是 黑 夜 、 被 偷 去 的 、 你 都 向 我 索 要 。

40 我 白 日 受 盡 乾 熱 、 黑 夜 受 盡 寒 霜 、 不 得 合 眼 睡 著 、 我 常 是 這 樣 。

41 我 這 二 十 年 在 你 家 裡 、 為 你 的 兩 個 女 兒 服 事 你 十 四 年 、 為 你 的 羊 群 服 事 你 六 年 、 你 又 十 次 改 了 我 的 工 價 。

42 若 不 是 我 父 親 以 撒 所 敬 畏 的   神 、 就 是 亞 伯 拉 罕 的   神 與 我 同 在 、 你 如 今 必 定 打 發 我 空 手 而 去 .   神 看 見 我 的 苦 情 、 和 我 的 勞 碌 、 就 在 昨 夜 責 備 你 。

43 拉 班 回 答 雅 各 說 、 這 女 兒 是 我 的 女 兒 、 這 些 孩 子 是 我 的 孩 子 、 這 些 羊 群 也 是 我 的 羊 群 、 凡 在 你 眼 前 的 都 是 我 的 . 我 的 女 兒 、 並 他 們 所 生 的 孩 子 、 我 今 日 能 向 他 們 作 甚 麼 呢 。

44 來 罷 、 你 我 二 人 可 以 立 約 、 作 你 我 中 間 的 證 據 。

45 雅 各 就 拿 一 塊 石 頭 立 作 柱 子 。

46 又 對 眾 弟 兄 說 、 你 們 堆 聚 石 頭 . 他 們 就 拿 石 頭 來 堆 成 一 堆 、 大 家 便 在 旁 邊 喫 喝 。

47 拉 班 稱 那 石 堆 為 伊 迦 爾 撒 哈 杜 他 、 雅 各 卻 稱 那 石 堆 為 迦 累 得 。 〔 都 是 以 石 堆 為 證 的 意 思 〕

48 拉 班 說 、 今 日 這 石 堆 作 你 我 中 間 的 證 據 . 因 此 這 地 方 名 叫 迦 累 得 、

49 又 叫 米 斯 巴 、 意 思 說 、 我 們 彼 此 離 別 以 後 、 願 耶 和 華 在 你 我 中 間 鑒 察 。

50 你 若 苦 待 我 的 女 兒 、 又 在 我 的 女 兒 以 外 另 娶 妻 、 雖 沒 有 人 知 道 、 卻 有   神 在 你 我 中 間 作 見 證 。

51 拉 班 又 說 、 你 看 我 在 你 我 中 間 所 立 的 這 石 堆 、 和 柱 子 .

52 這 石 堆 作 證 據 、 這 柱 子 也 作 證 據 、 我 必 不 過 這 石 堆 去 害 你 、 你 也 不 可 過 這 石 堆 和 柱 子 、 來 害 我 .

53 但 願 亞 伯 拉 罕 的   神 、 和 拿 鶴 的   神 、 就 是 他 們 父 親 的   神 、 在 你 我 中 間 判 斷 . 雅 各 就 指 著 他 父 親 以 撒 所 敬 畏 的   神 起 誓 。

54 又 在 山 上 獻 祭 、 請 眾 弟 兄 來 喫 飯 . 他 們 喫 了 飯 、 便 在 山 上 住 宿 。

55 拉 班 清 早 起 來 、 與 他 外 孫 和 女 兒 親 嘴 、 給 他 們 祝 福 、 回 往 自 己 的 地 方 去 了 。