1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
1 這 一 切 我 眼 都 見 過 、 我 耳 都 聽 過 、 而 且 明 白 。
2 你 們 所 知 道 的 、 我 也 知 道 . 並 非 不 及 你 們 。
3 我 真 要 對 全 能 者 說 話 、 我 願 與 神 理 論 。
4 你 們 是 編 造 謊 言 的 、 都 是 無 用 的 醫 生 。
5 惟 願 你 們 全 然 不 作 聲 . 這 就 算 為 你 們 的 智 慧 。
6 請 你 們 聽 我 的 辯 論 、 留 心 聽 我 口 中 的 分 訴 。
7 你 們 要 為 神 說 不 義 的 話 麼 、 為 他 說 詭 詐 的 言 語 麼 。
8 你 們 要 為 神 徇 情 麼 、 要 為 他 爭 論 麼 。
9 他 查 出 你 們 來 、 這 豈 是 好 麼 . 人 欺 哄 人 、 你 們 也 要 照 樣 欺 哄 他 麼 。
10 你 們 若 暗 中 徇 情 、 他 必 要 責 備 你 們 。
11 他 的 尊 榮 、 豈 不 叫 你 們 懼 怕 麼 . 他 的 驚 嚇 、 豈 不 臨 到 你 們 麼 。
12 你 們 以 為 可 記 念 的 箴 言 、 是 爐 灰 的 箴 言 . 你 們 以 為 可 靠 的 堅 壘 是 淤 泥 的 堅 壘 。
13 你 們 不 要 作 聲 、 任 憑 我 罷 、 讓 我 說 話 . 無 論 如 何 我 都 承 當 。
14 我 何 必 把 我 的 肉 挂 在 牙 上 、 將 我 的 命 放 在 手 中 。
15 他 必 殺 我 . 我 雖 無 指 望 、 然 而 我 在 他 面 前 還 要 辯 明 我 所 行 的 。
16 這 要 成 為 我 的 拯 救 、 因 為 不 虔 誠 的 人 不 得 到 他 面 前 。
17 你 們 要 細 聽 我 的 言 語 、 使 我 所 辯 論 的 、 入 你 們 的 耳 中 。
18 我 已 陳 明 我 的 案 、 知 道 自 己 有 義 。
19 有 誰 與 我 爭 論 、 我 就 情 願 緘 默 不 言 、 氣 絕 而 亡 。
20 惟 有 兩 件 、 不 要 向 我 施 行 、 我 就 不 躲 開 你 的 面 .
21 就 是 把 你 的 手 縮 回 、 遠 離 我 身 . 又 不 使 你 的 驚 惶 威 嚇 我 。
22 這 樣 、 你 呼 叫 、 我 就 回 答 . 或 是 讓 我 說 話 、 你 回 答 我 。
23 我 的 罪 孽 和 罪 過 有 多 少 呢 . 求 你 叫 我 知 道 我 的 過 犯 與 罪 愆 。
24 你 為 何 掩 面 、 拿 我 當 仇 敵 呢 。
25 你 要 驚 動 被 風 吹 的 葉 子 麼 . 要 追 趕 枯 乾 的 碎 秸 麼 .
26 你 按 罪 狀 刑 罰 我 、 又 使 我 擔 當 幼 年 的 罪 孽 .
27 也 把 我 的 腳 上 了 木 狗 、 並 窺 察 我 一 切 的 道 路 、 為 我 的 腳 掌 劃 定 界 限 。
28 我 已 經 像 滅 絕 的 爛 物 、 像 蟲 蛀 的 衣 裳 。