1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

1 Colui che si separa cerca le sue cupidità, E schernisce ogni legge e ragione2 Lo stolto non si diletta nella prudenza, Ma in ciò che il cuor suo si manifesti3 Quando viene un empio, viene anche lo sprezzo, E il vituperio con ignominia4 Le parole della bocca dell’uomo eccellente sono acque profonde; La fonte di sapienza è un torrente che sgorga5 Egli non è bene d’aver riguardo alla qualità dell’empio, Per far torto al giusto nel giudicio6 Le labbra dello stolto entrano in contesa, E la sua bocca chiama le percosse.7 La bocca dello stolto è la sua ruina, E le sue labbra sono il laccio dell’anima sua8 Le parole di chi va bisbigliando paiono lusinghevoli; Ma scendono fin nell’interiora del ventre9 Chi si porta rimessamente nel suo lavoro, È fratello dell’uomo dissipatore10 Il Nome del Signore è una forte torre; Il giusto vi ricorrerà, e sarà in salvo in luogo elevato11 I beni del ricco son la sua città di fortezza, E come un alto muro alla sua immaginazione12 Il cuor dell’uomo s’innalza avanti la ruina; Ma l’umiltà va davanti alla gloria13 Chi fa risposta prima che abbia udito, Ciò gli è pazzia e vituperio14 Lo spirito dell’uomo sostiene l’infermità di esso; Ma chi solleverà lo spirito afflitto? 15 Il cuor dell’uomo intendente acquista scienza; E l’orecchio de’ savi cerca conoscimento16 Il presente dell’uomo gli fa far largo, E lo conduce davanti a’ grandi17 Chi è il primo a piatir la sua causa ha ragione; Ma il suo compagno vien poi, ed esamina quello ch’egli ha detto18 La sorte fa cessar le liti, E fa gli spartimenti fra i potenti19 Il fratello offeso è più inespugnabile che una forte città; E le contese tra fratelli son come le sbarre di un palazzo20 Il ventre dell’uomo sarà saziato del frutto della sua bocca; Egli sarà saziato della rendita delle sue labbra21 Morte e vita sono in poter della lingua; E chi l’ama mangerà del frutto di essa22 Chi ha trovata moglie ha trovata una buona cosa, Ed ha ottenuto favor del Signore23 Il povero parla supplichevolmente; Ma il ricco risponde duramente24 Un uomo che ha degli amici deve portarsi da amico; E vi è tale amico, che è più congiunto che un fratello