1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]

1 L'Eternel, s'adressant à Job, dit:

2 Celui qui dispute contre le Tout-Puissant est-il convaincu? Celui qui conteste avec Dieu a-t-il une réplique à faire?

3 Job répondit à l'Eternel et dit:

4 Voici, je suis trop peu de chose; que te répliquerais-je? Je mets la main sur ma bouche.

5 J'ai parlé une fois, je ne répondrai plus; Deux fois, je n'ajouterai rien.

6 L'Eternel répondit à Job du milieu de la tempête et dit:

7 Ceins tes reins comme un vaillant homme; Je t'interrogerai, et tu m'instruiras.

8 Anéantiras-tu jusqu'à ma justice? Me condamneras-tu pour te donner droit?

9 As-tu un bras comme celui de Dieu, Une voix tonnante comme la sienne?

10 Orne-toi de magnificence et de grandeur, Revêts-toi de splendeur et de gloire!

11 Répands les flots de ta colère, Et d'un regard abaisse les hautains!

12 D'un regard humilie les hautains, Ecrase sur place les méchants,

13 Cache-les tous ensemble dans la poussière, Enferme leur front dans les ténèbres!

14 Alors je rends hommage A la puissance de ta droite.

15 Voici l'hippopotame, à qui j'ai donné la vie comme à toi! Il mange de l'herbe comme le boeuf.

16 Le voici! Sa force est dans ses reins, Et sa vigueur dans les muscles de son ventre;

17 Il plie sa queue aussi ferme qu'un cèdre; Les nerfs de ses cuisses sont entrelacés;

18 Ses os sont des tubes d'airain, Ses membres sont comme des barres de fer.

19 Il est la première des oeuvres de Dieu; Celui qui l'a fait l'a pourvu d'un glaive.

20 Il trouve sa pâture dans les montagnes, Où se jouent toutes les bêtes des champs.

21 Il se couche sous les lotus, Au milieu des roseaux et des marécages;

22 Les lotus le couvrent de leur ombre, Les saules du torrent l'environnent.

23 Que le fleuve vienne à déborder, il ne s'enfuit pas: Que le Jourdain se précipite dans sa gueule, il reste calme.

24 Est-ce à force ouverte qu'on pourra le saisir? Est-ce au moyen de filets qu'on lui percera le nez?