1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.

2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.

3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.

4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.

5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.

6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.

7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.

8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.

9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.

10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.

11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.

12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.

13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.

15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.

17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.

18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.

19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.

20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.

21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.

22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.

23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.

24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.

25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.

26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.

27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.

28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.

29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.

30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.

31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.

32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.

1 Visi žemės gyventojai kal bėjo viena kalba.

2 Besikeldami toliau į rytus, jie rado lygumą Šinaro krašte ir ten apsigyveno.

3 Jie kalbėjosi: "Pasidirbinkime plytų ir gerai jas išdekime". Plytas jie naudojo vietoje akmenų, o dervą­vietoje kalkių.

4 Jie tarėsi: "Pasistatykime miestą ir bokštą, kurio viršūnė siektų dangų. Išgarsinkime savo vardą prieš išsiskirstydami į visus kraštus!"

5 Viešpats nužengė pasižiūrėti miesto ir bokšto, kurį žmonės statė,

6 ir tarė: "Jie yra viena tauta ir visi kalba viena kalba. Jie pradėjo tai daryti ir nėra nieko, ko jie negalėtų pasiekti, jeigu nusprendžia.

7 Nusileiskime ir sumaišykime jų kalbą, kad jie nebesuprastų vienas kito!"

8 Viešpats juos išsklaidė po visą žemės paviršių, ir jie nustojo statę miestą.

9 Todėl tą miestą praminė Babele, nes ten Viešpats sumaišė jų kalbą ir iš ten Viešpats išsklaidė juos į visus žemės kraštus.

10 Šitie yra Semo palikuonys: Semas, būdamas šimto metų, dvejiems metams praėjus po tvano, susilaukė sūnaus Arfaksado.

11 Semas, gimus Arfaksadui, dar gyveno penkis šimtus metų ir susilaukė sūnų bei dukterų.

12 Kai Arfaksadui buvo trisdešimt penkeri metai, gimė sūnus Sala.

13 Po to Arfaksadas dar gyveno keturis šimtus trejus metus ir susilaukė sūnų bei dukterų.

14 Kai Salai buvo trisdešimt metų, gimė Eberas.

15 Po to Sala dar gyveno keturis šimtus trejus metus ir susilaukė sūnų bei dukterų.

16 Kai Eberui buvo trisdešimt ketveri metai, gimė Falekas.

17 Po to Eberas dar gyveno keturis šimtus trisdešimt metų ir susilaukė sūnų bei dukterų.

18 Kai Falekui buvo trisdešimt metų, gimė Ragaujas.

19 Po to Falekas dar gyveno du šimtus devynerius metus ir susilaukė sūnų bei dukterų.

20 Kai Ragaujui buvo trisdešimt dveji metai, gimė Seruchas.

21 Po to Ragaujas dar gyveno du šimtus septynerius metus ir susilaukė sūnų bei dukterų.

22 Kai Seruchui buvo trisdešimt metų, gimė Nachoras.

23 Po to Seruchas dar gyveno du šimtus metų ir susilaukė sūnų bei dukterų.

24 Kai Nachorui buvo dvidešimt devyneri metai, gimė Tara.

25 Po to Nachoras dar gyveno šimtą devyniolika metų ir susilaukė sūnų bei dukterų.

26 Kai Tarai buvo septyniasdešimt metų, gimė Abromas, Nahoras ir Haranas.

27 Šitie yra Taros palikuonys: Abromas, Nahoras ir Haranas, o Harano sūnus­Lotas.

28 Haranas mirė, jo tėvui Tarai dar gyvam tebeesant, savo gimtoje šalyje, Chaldėjos Ūre.

29 Abromas ir Nahoras vedė. Abromo žmonos vardas buvo Saraja, o Nahoro­Milka; ji buvo duktė Harano, Milkos ir Iskos tėvo.

30 Saraja buvo nevaisinga: ji neturėjo vaikų.

31 Tara ėmė savo sūnų Abromą ir savo sūnaus Harano sūnų Lotą, marčią Sarają, sūnaus Abromo žmoną, ir jie iškeliavo iš Chaldėjos Ūro į Kanaano šalį. Atėję ligi Charano, jie ten įsikūrė.

32 Taros amžius buvo du šimtai penkeri metai, ir jis mirė Charane.